kroniky z her zde možná budou snad asi třeba jednou.

3.6.2012 píše Hui

ir Valerius si odejel na společenskou akci a takv?e zbylo na nás. Tedy v?e moc ne, proto?e o zabezpečení hradu se stará teď Kapitán strá?í a zbytek funguje tak nějak sám. Proto po vidatné snídani vyrá?íme na průzkum rů?ového podzemí a schodi?tě, které nám ukázal duch. Já samozřejmě jako nejodvá?něj?í a nejprogresivněj?í jdu první a i podivnou past nebo vlastně bariéru na schodek odhaluji jako první. Kupodivu nic nedělá a kotě i jabko prochází skrz bez problémů. Kupodivu schodi?tě moc daleko nejde a ústí do místnosti s 3mi sarkofáky a jedním star?ím dlouhovlasým snad mnichem se zelenýma očima. Z meditace vstal, rozcvičil se a prohlásil cosi tím historickým jazykem. Poznali jsme pouze pozdrav a víc nic. Podivným bylo, ?e kotě před ním uteklo. Ale na?těstí nebyl nepřátelský a tak jsme zvolili taktický ústup a za pomocí drobného úplatku, který naúčtujeme Valeriovi od Geofryho jsme dostrkali dolů Kuchaře, který se tvářil značně vydě?eně, ale nakonec zpřekládal, ?e to je jakési místo odpočinku tří hrdinů, mů?eme se poklonit a meditovat. Oskar dolů ani ne?el, proto?e prohlásil, ?e ta bariéra kterou tak vesele chodíme je tam od toho aby dr?ela dole démony a tedy bůh ví co tam je?.. Večer byl pak ve znamení následování Geofryho ptáka, proto?e jak jsem pochopil ten byl nachystán na Ninu a proto jsme první půlku noci trajdali po lese. Bohu?el jsme z ní viděli jen svlečené ?aty a při Geofryho hlá?ce, ?e přilétá velká zelená je?těrka jsme pochopili, ?e jde o draka a tak jsem rad?i zvolil taktický ústup. ?koda, byl to jen asi 4metrový létající varan. No ale dal?í den u? akční byl. Průzkum zeleného kopce. Tajná chodba která se nám nepodařila zatím otevřít, ale hlavně to podzemí s podivnými mří?emi co plivají kyseliu z klubek hadů, iluze vítacího mnicha s hady a hlavně 10 kostlivců, 10 zombií a jeden kostlivý generál s dvěma ?avlemi a ve zlatozelené zbroji. Mří?e zlikvidovány spojením ohnivých zdí Oskara a kupodivu i Geofryho a hlavně mých olejů. Čím? bylo nějakou dobu celé podzemí řádně vydýmeno a tak následovala krátká několikahodinová ?rací pauza před pořádnou akcí?. Oskar se pak pěkně předvedl a ledem zablokoval boční chodby a tak jsme začali likvidaci přívalu nemrtvých pěkně po jednom kousku. Dokud teda se nezapojil samotný generál. Poslu?en svým zvykům a horké nátuře jsem ?el samozřejmě vepředu. První a druhý útok jsem je?tě od generála ustál, ale ty dal?í dva se mnou řádně zamávaly a taktický ústup byl na místě. Opět zavládla magie, my se stáhli a i generál. Skoro mrtvý jsem chvíli čekal s Oskarem ve vstupní místnosti na Geofryho a Desra a nachystal si oblíbený olejový překvapení. Pak obezřetně se?el dolů, zatímco Oskar nad něčím přemýtal. V ni??í místnosti ti dva bojovali s kostlivcem a generál si pěkně čekal v chodbě opodál. Mé fla?ce se v pohodě vyhnul a pak rozsekl kostlivce co mu blokoval hodbu a vrhl se na Desra ov?em s Geofrym v zádech a začal předvádět fantastický vír mečů.. kdy? tu se mu cosi nepovedlo a G+D se na něj sesypali, stejně to ale nestačilo. Krátké dechové cvičení mi ale pomohlo se rozhodnout. V?e vlo?ím na jednu kartu a pak ven na světlo. Nádech a útok. Páka na stehno, převrátit úderem nunchaku do obličeje, ozývá se potě?ené praskání kostí ale já se v rozběhu odrá?ím od padajícího kostlivčího generála a prchám vzhůru. Kupodivu mne nikdo nepronásleduje a tak se vracím. Geofry právě seká na zemi do generála tam kam ode mne padl a ostatní ho obírají o meče. Hmm? na mne nic nezbylo. Potvory Grrrr?. Sice tvrdí opak, ale já vím, ?e jsem toho zmetka dostal. Ale bez nich by to taky ne?lo. Stejně ale jsem v takovém stavu, ?e dal?í průzkum necháváme na zítřek. Ji? vyléčeni se vracíme do podzemí, pánové nové zbraně a pobledlý Geofry s hadí korunou na hlavě. Kolem zevluje hromada kostlivců a zombií ostatní je nechávají mně? aspoň mám trénink na zbytcích lidí - prolamování, body, odolnosti tkání, lámání vazů, prorá?ení, zásahy do specielních míst, útoky na různé části těla apod.... kdo by nejásal, kdyby měl takové mno?ství studijního materiálu? dokonce je ostatní zapomněli i prohledat, tak uvidíme , co z toho bude.. thele, ten úder otevřenou dlaní je opravdu účiný... Po tomhle tréninku jsme začali ale opravdu rabovat. Stěny, dvě místnůstky s harampádím a pozůstatky po minulích dobrodruzích, ale nikde ?ádná magie, jen ta místnost s oltářem je divná a tam se odvá?il jen Geofry. Hmm.. ten metrový blok smaragdu místo oltáře s podivnou runou by se mo?ná dal pořádně zpeně?it.. ale to uvidíme a? se vrátí Valerius a po dal?ím magickém průzkumu?..

15.1.2012 píše Dařbog

před námi dal?í putování na cestě za penězi. To bývaly časy, kdy? jich bylo kolem mne tolik, ?e jsem je nemusel počítat, ale to bude dal?í část mého pokání. Sehnat dostatek na ... Ani ty my?lenky si teď nemů?u dovolit. Úkolem je pomoct a hlídat ten náklad a začlenit se, pozorovat a být vděčný za to málo co je mi nabídnuto. ... Z rozjíání mne vyru?ily hlasy, asi jsem se zahloubal více, ne? je obvyklé a při vystoupení z vozu mne překvapila skupina postav na cestě. Ne? jsem se zorientoval kdekdo a co, padla rána jako za bouřky a kolem prohučel malý výboj, kupodivu od Oskara k vůdci jakýchsi banditů. A u? to lítalo, dva jsem pěkně zaměstnal kdy? tu mne cosi ?íleně strhlo v zad a vpřed,.... nemů?u dýchat, okolí nevnímám a dal?í bolest.... zvlá?tní mravenčení v boku mne opět probralo. hlavně klid, zmobilizovat meditační síly a teprve poté dát vědět, ?e jsem se probral.Hmm, nade mnou unavený Oskar, kolem krve jak z vola a MAia le?í s ovázanou ruou opodál. Podivné. Nesná?ím kouzelníky. Zamávají rukou a ani to ne a svět se bortí. A s ním i já. Pří?tě budu obezřetněj?í. Ale co se vlastně stalo a proč utekli mi nikdo pořádně nevysvětlil. A tak jsme vlastně dostali jen jednoho. Uvidíme. Druhý přepad jsme čekali a připravili se. Ale bohu?el jsem kryl stranu, ze které nepři?el. a zase to podivné. Nepřátelská kouzelnice s jekem utekla a jejich útok se rozpadl. Sir Valerius se vyznamenal nádherným sekem a Vedoucí výpravy dorazil dal?ího. Jen co s ním? Jeho ?ivot v?ak ukončil také sám. A jak chladnokrevně. Maia se rad?i nezapojila a Oskar také ne. Vedoucí se ale rozhodl jít je?tě na krátký průzkum. Z toho se ale nevrátil a nás pojalo podivné přesvědčení, ?e to mo?ná bude nad na?e síly a celé to je divné. Ráno jsme prozkoumali stopy a ná? Estat zjistil, ?e Vedoucí vzal po chvíli nohy na ramena začal se vracet zpět do výchozího města. Zase podivné. Tak jsme otočili i my. Proto?e bůh ví, co by nás s na?ím nákladem čekalo v cílovém městě, kde ani nevíme kam jít. Celé to smrdí. Město s trhy se v?ak utě?eně blí?í, my nemáme zaplaceno a Oskar si stě?uje, ?e ho bolí nohy a chce se vést. To bývaly časy, kdy? mne bolely po prvním výcviku jen nohy. A ruce. A vůbec snad jsem neměl nic co by nebolelo. Trochu to přehání. Ale bude si muset zavyknout. JSme na cestě a tak se aspoň zodolní a nebude dělat kraviny a mizet. Jednou ho něco se?ere a copak. A? si jde třeba dělat vesnického čaroděje, ale léčit to umí a za to jsem mu vděčen. Uvidíme.....