Dařbog

15.1.2012

před námi dal?í putování na cestě za penězi. To bývaly časy, kdy? jich bylo kolem mne tolik, ?e jsem je nemusel počítat, ale to bude dal?í část mého pokání. Sehnat dostatek na ... Ani ty my?lenky si teď nemů?u dovolit. Úkolem je pomoct a hlídat ten náklad a začlenit se, pozorovat a být vděčný za to málo co je mi nabídnuto. ... Z rozjíání mne vyru?ily hlasy, asi jsem se zahloubal více, ne? je obvyklé a při vystoupení z vozu mne překvapila skupina postav na cestě. Ne? jsem se zorientoval kdekdo a co, padla rána jako za bouřky a kolem prohučel malý výboj, kupodivu od Oskara k vůdci jakýchsi banditů. A u? to lítalo, dva jsem pěkně zaměstnal kdy? tu mne cosi ?íleně strhlo v zad a vpřed,.... nemů?u dýchat, okolí nevnímám a dal?í bolest.... zvlá?tní mravenčení v boku mne opět probralo. hlavně klid, zmobilizovat meditační síly a teprve poté dát vědět, ?e jsem se probral.Hmm, nade mnou unavený Oskar, kolem krve jak z vola a MAia le?í s ovázanou ruou opodál. Podivné. Nesná?ím kouzelníky. Zamávají rukou a ani to ne a svět se bortí. A s ním i já. Pří?tě budu obezřetněj?í. Ale co se vlastně stalo a proč utekli mi nikdo pořádně nevysvětlil. A tak jsme vlastně dostali jen jednoho. Uvidíme. Druhý přepad jsme čekali a připravili se. Ale bohu?el jsem kryl stranu, ze které nepři?el. a zase to podivné. Nepřátelská kouzelnice s jekem utekla a jejich útok se rozpadl. Sir Valerius se vyznamenal nádherným sekem a Vedoucí výpravy dorazil dal?ího. Jen co s ním? Jeho ?ivot v?ak ukončil také sám. A jak chladnokrevně. Maia se rad?i nezapojila a Oskar také ne. Vedoucí se ale rozhodl jít je?tě na krátký průzkum. Z toho se ale nevrátil a nás pojalo podivné přesvědčení, ?e to mo?ná bude nad na?e síly a celé to je divné. Ráno jsme prozkoumali stopy a ná? Estat zjistil, ?e Vedoucí vzal po chvíli nohy na ramena začal se vracet zpět do výchozího města. Zase podivné. Tak jsme otočili i my. Proto?e bůh ví, co by nás s na?ím nákladem čekalo v cílovém městě, kde ani nevíme kam jít. Celé to smrdí. Město s trhy se v?ak utě?eně blí?í, my nemáme zaplaceno a Oskar si stě?uje, ?e ho bolí nohy a chce se vést. To bývaly časy, kdy? mne bolely po prvním výcviku jen nohy. A ruce. A vůbec snad jsem neměl nic co by nebolelo. Trochu to přehání. Ale bude si muset zavyknout. JSme na cestě a tak se aspoň zodolní a nebude dělat kraviny a mizet. Jednou ho něco se?ere a copak. A? si jde třeba dělat vesnického čaroděje, ale léčit to umí a za to jsem mu vděčen. Uvidíme.....

Nahoru