Osoby a obsazení:

Hráci:

Dealgan z Goblinmortu –Wroclav (PJ II)
Sličný elf zabývající se především bojem s nestvůrama a mírně kouzlením, kloní se spíše k dobru a udržuje rytířskost a hrdé chování družinky, hrad Goblinmort dostal za zásluhy při záchraně falešné Iris dcery knížete z Mezivodí, před korunovací krále Jana prodal svůj hrad a záhy přišel i o šlechtický titul

princ Korin syn Viléma IV udatného – Ondra

Nezvedený syn nynějšího panovníka Severního království, místo cesty meče si vybral cestu kouzel pro něž má přirozený talent, stal se tak největším kouzelníkem družiny, na prince má ale příliš lidové vystupování, v tuto chvíli je z něj psanec a nesmí se již do království vrátit

Drum – Ondra II
Trpaslík neštítící se pro peníze, nebo spíše pro svoje vylepšení udělat téměř cokoliv, je proslulý spoluprácí s Nerullovci, jinak ale schopný válečník a mistr zámečník, díky svým kontaktům v podsvětí i omezený kouzelník, další s kým se rozhodl spolupracovat je řád Vecny a ve chvílích svého zajetí se pokoušel spolupracovat i s Cyricisty

Ugh – Plž (PJ)
Nevýznamný blbý půlork (asi nejchytřejší člen družinky), šedá eminence v řadách družiny, mírně zmutovaný Vilkatou na ohnivého démona, má i několik podpůrných maličkostí od Cyrika.

Jan Vyvrtka - Aleš
hobit ze kterého jsem si udelal svého familiera. Ugh. Jinak asi šikovný zlodej.

Trpaslik – Martin
Hral pouze jednou a dělal vždy přesný opak než družinka

Další:

Bivoj - velitel stráží na hradě Viléma IV udatného, nemá v lásce družinku a Vilém ho má asi radši než svého syna a nynější pán na hradě Viléma IV

Iris - dcera knížete z Mezivodí, původně nevěsta prince Korina, nyní žena knížete Jana ze Sedmihoří
Jan - pochází z prastarého, ale chudého rodu, zamiloval se do Iris a aby překazil svatbu utkal se s Korinem, kterého poprvé zabil, po té co se ztratil Vilem a byl zabit Korin se dosadil na trůn Severního království
Antrílie - dcera bohyně Wee Jass, vůdkyně orků a goblinů později zabita Azuzilovci a její armády se rozpadli
Azuzil - strašlivý démon vyvolaný Vilkatou, ten ho ale nedokázal ovládnout a ten si teď dělá co chce, snaží se ovládnout svět
Vilkata - největší kouzelník světa a mistr přes démony, sám je částečně démon, po smrti Antrílie se stáhl neznámo kam
Elisira - Velekněžka Cyrika, každý kdo se na ni podívá zkamení, jejich sídlo bylo objeveno naši partičkou blízko Seveza a proto se teď stěhuje neznámo kam
Uzuk - vrchní alchymista z Goblinmortu, nedávno přestěhovaný do paladinské pevnosti
Hadonis - ne příliš hodný druid, hned na počátku léčil partičku z nemocí, hledali jsme pro něj rubíny života, které mu byly ukradeny Huhlou, ale nenašli. Máme u něj schovanou odměnu za námahu.
Huhla - býval to zlobr a velký válečník, podle znaku na jeho brnění a kyji v posledních dnech svého života pracoval pro Cyricisty
Vorcan - legendární vrah, říká se že on zabil Antrílii, ale nikdo neví jestli vůbec existuje

Dorland modrooký v poslední době dostal hrad Svět od Jana, ale družinka se sním zatím nesetkala a ani o něm nic neví

Vilém IV udatný král Severního království v poslední době byl stále mimo svůj hrad a teď už nikdo neví kde je. Naší družinkou bylo zjitěno že ho drží Cyrik osobně ve své sféře.

Keiron původně Vecnův kněz ale konvertoval na Cyrika, jeden z pěti Vecnových kněží kteří znají vždy každý jednu větu pro přístup do pokladnice Vecny, zamřel rukou družinky a jeho větu zná Dealgan

Badrur další kněz Vecny který konvertoval k Cyrikovi, stará se o rozšíření řádu a jako půlork působil v orčí vesnici jako kněz, co je ale ve skutečnosti za rasu to nikdo neví, zná druhou přístupovou větu

Tancred Vecnův kněz zavražděný Keironem a Badrurem, teď je z něj duch a hlídá svatyni Vecny, zná třetí větu a je ochoten nám ji říci

Diador kromě toho, že zná čtvrtou větu tak o něm nic nevíme

Irgus další z Vecnových kněží, zná poslední pátou větu a bydlí v Sevezu

Irhop démonský strážce pokladnice Vecny

Vallan Durinheart Modadinův kněz, který nás doprovázel na cestě ke zničení Vecnova výcvikového tábora (PJ Ondra)

Ariana zlodějka se kterou jsme se honili v Erythnulově svatyni a která nám nakonec zdrhla i s pěti aktivníma kamenama, jeden rubín života jsme potom našli ve sbírkách v Hradě dobrodruhů

Alamir samozvaný kněz který v Mezivodí nařkl trpaslíka z používání černé magie a na jeho popud byl v hlavním městě založen chrám Cyrika, údajně boha míru

Besasna majitelka obchodu s démonama, kněžka neznámého boha a kouzelnice ze Seveza dvakrát zabytá Drumem

Damarcel jeden z ritiru v okoli krále Jana

Lumír z Blatné přítel Damarcela a příjemce několika dopisů od nej ve kterých je několik drbů z královských kruhů, například kdo patří k Cyrikovi a kdo nikoliv

Mohamed bin Rashid člověk který si nás najal na práci na dalekém jihu, máme pro něj najít meč Dešťový drak, odměna 5000 zl pro každého. (PJ Wroclav)

Rolf Ahmedův přítel, obchodník z Hakari (PJ Wroclav)

Kaisa Yaris (PJ Wroclav), duch jehož ostatky máme za úkol vynést z pyramidy,

Vanarvios (PJ Wroclav) milý upír se kterým jsme hráli pokr a ted se sním budeme bušit

Otec Ignac (PJ Wroclav), knez ve svatyni Fharlanghana

Yaimiro Koptha (PJ Wroclav), zmizelý slavný bojovník jeho mrtvolu jsme našli v 6. patře bez věcí

Ali ib Slik (PJ Wroclav), nyní již mrtví průvodce

Belphegor (PJ Wroclav), pán démonů, zatím se vám podařilo uniknout z jeho spárů

Entita boře (PJ Wroclav), Tajemná bytost v 6. patře, která chráníla ostatky Kaisy, nyní patrně mrtvá

Ruben Pelorius (PJ Wroclav), mrtvola vedle Yaimirova sarkofágu

Gwyn Aralaine (PJ Wroclav), další mrtvola vedle Yaimirova sarkofágu

Další osoby až je potkáme nebo o nich uslyšíme.

Na počátku

Píše Ugh

Byli jsme vychováni jako družina prince Korina, který byl poslán na jih aby získal lepší vzdělání. Král ale nechtěl aby se tomu tak stalo a tak místo na královském hradě jsme vyrůstali na strážní pevnosti bez veškeré vznešenosti a galance. Jednoho dne to začalo bíti silně zajímavé z nedaleké minotauří pevnosti Miriany se vyrojilo menší vojsko. Posádka hradu okamžitě měla pohotovost a šla do útoku. Na hradě nezůstal téměř nikdo, jen my, protože jsme na minotaury nesměli. V době útoku jeden černokněžník vykradl místní chrám Pelora. Je pravda, že jsme mu trošku znepříjemnili život, ale zastavit jsme ho neuměli. Další den ráno dorazil posel ze severu, že Korinův otec Vilém čtvrtý udatný je vážně nemocen a že se Korin k němu má co nejdříve dostavit. A tak jsme vyrazili.

Po několika různých dobrodružstvích jsme dorazili do hradu. Tam jsme zjistili, že za vše může kuchař Maxmilián pracující pro nedaleký Vecnův chrám. Ani jeho se nám ale nepodařilo chytit.

Vilém se uzdravil a začal si prohlížet svého syna. Vychrtlý nepříliš silný téměř se neumí ohánět mečem, vůbec nebyl podle jeho představ. V tu chvíli by byl mnohem radši, kdyby jeho syn byl Bivoj, velitel místních stráží, statný barbar, ale co se dalo dělat.

Další konflikt nastal, když král rozhodl, že se Korin musí oženit. Vybral mu za nevěstu dceru barona Stříbrného z Mezivodí Iris. Bohužel se do ni zamiloval rytíř Jan z hradu Trn. To byla Korinova první smrt. Byl dohodnut souboj jenže Iris mezi tím zmizela. My jsme ji sice zachránili, nebo alespoň jsme si to mysleli, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Byl to důmyslný politický tah. Místo milé Iris jsme oživili Antrilii dceru bohyně Wee Jas, která ukradla tvář Iris a darovala Dealganovi Goblinmort.

Pověsti Goblinmortu a dnešní osud

Před dávnými věky zde bydlel jeden pán, který měl nepoctivé sloužící. Zvláště stříbrník, sluha starající se o stříbrné nádobí a šperky, zpronevěřil část stříbrného pokladu mu svěřeného. Když si panstvo chtělo poklad přepočítat a ověřit jestli něco nechybí, vrhl se se sekerou ke dveřím a nikoho nechtěl pustit dovnitř. Přivolaní zbrojnoši přišpendlili nebohého stříbrníka ke dveřím několika šípy. Od té doby duch stříbrníka se sekerou v ruce stráží místnost a nikoho nepustí dovnitř. A pán? Ten musel hrad prodat aby měl na další útratu.

Nový pán na hradu Goblinmortu byl strašný lakomec. Zřídil si tajnou místnost pod svou ložnicí a každou noc chodil přepočítávat své peníze. Po jeho smrti se služebnictvo rozhodlo peníze rozdělit mezi sebe. Pán i po smrti se tak rozzlobil, že se někdo chce dotknou jeho peněz až se jako duch vrátil a všechny své služebné pozabíjel. Od té doby noc co noc honí duch pána nebohé mrtvé sloužící až do svítání. Tím pádem se staly obě malé věže neobyvatelné.

Od těch dob hrad pomalu chátrá a chátrá. Před několika lety ho opustili i poslední zbrojnoši a nejpravděpodobnějšími obyvateli hradu jsou dnes goblini, proti kterým byl hrad původně postaven.

Chtěli jsme ji zastavit a hned jsme se vypravili do hlavního města, kde teď sídlila, ale mezitím se věci trošku změnily.

Nám se podařilo získat jednu teleportační kartu, ale nevěděli jsme kam nás teleportuje. A tak jsme to prostě riskli. Dostali jsme se přímo do nepřátelského vězení spolu s jedním ohnivým démonem. Všichni jsme tak shořeli na prach. V těch kobkách dole se dlouho schovávala moje zmije než ji ti parchanti našli.

Druma našeho trpaslíka a Korina donutili ke spolupráci a všechny nás zase oživili. V hlavním městě kam jsme přišli na toto prokletí přišli ale neuměli ho zlomit. Poslali nás do jednoho tajného chrámu a tam Korina této spolupráce zbavili. Trpaslík se ale bráni víc a nedal se. Chrám byl tímto činem prozrazen a Azuzil uctívač boha Nerulla a jeho přívrženci vzali chrám útokem. Nás poslali pryč skrz prastarý labyrint který ústil někde u Paladinské pevnosti Athalon. Bez větších problémů jsme jim prošli, ale na povrch už to bylo horší, už tu na nás čekali. A kdo. Všichni. Několik upírů od Azuzila, ohnivý démon od Vilakty, pána démonů a tvůrce Azuzila, který ho teď chtěl zničit, a dva jižané pracující pro Antrilii. Nakonec se do všeho ještě připletli paladinové. Přežil jedině Dealgan v Paladinské pevnosti. Mrtvého Korina odnesli Azuzilovci spolu s Drumem a znovu ho oživili a já jsem byl donesen k Vilkatovi a posílen o některé démonské vlastnosti.

Shodou okolností jsme se všichni setkali na cestě do hradu Svět pro jeden magický meč, který chtěli všechny strany. Po menší výměně názorů a další smrti Druma a Korina jsme se tedy vydali dále. V hradě meč nebyl. Měli ho elfové sídlící o kus vedle. I elfy jsme kupodivu našli.Ti nás pěkně přivítali uspali nás a ve snovém světě zkoušeli jak se zachováme. Totálně jsme vybouchli a meč jsme nedostali.

Kvůli přílišnému ruchu v naší zemi jsme se rozhodli udělat si menší prázdniny v Sevezu, malém hornickém městečku s bývalou magickou univerzitou.

Sevezo

Druhé největší město Anhorského impéria. Bylo založeno jako magická universita a následně zde byla objevena naleziště různých kovů hlavně mědi a stříbra. Za vlády krále Taurda III. byla magická universita násilně přestěhována do hlavního města kde zůstala dodnes. V původní budově ale zůstalo mnoho kouzelníku kteří ji nejsou ochotni opustit a to ani po své smrti. Nejznámějším a také nejstarším dolem je povrchový důl Ďáblova tlam, o kterém se již mnohokrát mluvilo jako o naprosto vytěženém, ale vždy bylo objeveno ještě něco a to většinou mnohem vzácnějšího než co se zde dříve těžilo. Další doly v okolí tohoto města jsou Lesní důl, Přímostí, Hlubina a Spálený les.

Jednotlivé části města a některá zajímavá místa a lidé.

Hřbitovní nejhorší část města, sousedí s povrchovým dolem Ďáblova tlama, Trpasličí čtvrtí a Šlechtickou čtvrtí

chrám Nerulla

hospoda U Oběšence hospodský Bivoj

zastavárna Křiváka Józy

chrám neznámého boha

hřbitov hrobník Agnus

Správcova věž mezi Hřbitovní a Trpasličí částí

Severní brána vedoucí do Ďáblovy tlamy

Trpasličí část města nepřístupná jiným rasám než trpaslíkům nacházející se mezi Hřbitovní a Obchodní čtvrtí

chrám Moradina pomocník Filigrus

chrám Dardaa (trpasličí obdoba Olidammara)

hospoda U plného tupláku hospodský Ngrveng

klub Zlatých havířů

obchod s hornickým vybavením

Obchodní spousta skladů a stodol v nepřehledném chumlu, je umístěna mezi Trpasličí a Říční čtvrtí

hospoda Plný měšec hospodský Poctivý Čestmír

kovář

pivovar

Šlechtická noblesní čtvrť s několika paláci a hospodářskými budovami, je vklíněna mezi nejhorší část města Hřbitovní se kterou má jedinou bránu a Říční čtvrť

Palác rodu Fernvelů (lady Valjana, velitel stráží Hardon)

Dům pánů z Myry místní mafie

Obchod s magickými potřebami Besany

Taischrenova škola magických umění

chovatel draků Thilien

Dům Riordana šedivého

Magická univerzita (dnes již zavřená) a chrám Boccobuv

Magická věž Serafy zelenooké

Moramarův palác

chrám Sv. Cuthberta

Říční pro většinu normálních obyvatel, nachází se mezi Obchodní a Šlechtickou čtvrtí,

Dům strážců města velitel stráží Apolius

Jižní brána

hospoda U dlažební kostky hospodský Radomír střízlivý

hospoda Na náměstí hospodský Zbyněk nerudný

švec

pláteník a krejčí

chrám Korda

Ostrovní

opevněný klášter Vecnův a hospodářské budovy k němu náležející

Udělali jsme tam ale takový rozruch, že nás honí celá magická univerzita. Jediné co se nám podařilo bylo trošku přeorganizovat uctívače starých bohů, kouzelnici Besanu jsme asi dvakrát zabili, a tím probudit jednoho ze starých bohů Cyrika.

Po nevydařených prázdninách jsme se vydali zpět do Severního království. Navštívili jsme bývalý chrám Vecny blízko hradu Korinova otce. Tam jsme zjistili, že došlo k menší reorganizaci a že Cyrik systematicky začíná likvidovat uctívače temných bohů. V chrámu jsme se dozvěděli o pokladu Vecny a dokonce jsme se dozvěděli jak se k němu dostat. Stačilo aby pět obyvatel chrámu se sešlo a před hlídacím démonem každý vyslovil v duchu jednu větu. Nikdo z nich ale nesměl vůbec znát více jak jednu větu. My jsme jednu zjistily, v tuto chvíli ji samozřejmě zná pouze Dealgan. Pro úplnost této části ještě přikládám jeden dopis který jsme rozluštili.

Nechť Cyrik zničí všechny tvé nepřátele drahý příteli

Byli jsme objeveni trojicí dobrodruhů, kterým se podařilo lstí uniknou z našeho tajného ležení pod horami blízko Seveza. Již dále nemůžeme setrvati na tomto místě a proto se vydáváme na cestu. Projdeme kolem elfího království a poté upířími stezkami k vám. Připrav nám proto dobré místo na další rozvoj naší organizace, neboť naše dílo je dobré a smrt vždy vládla lidem. Dej vědět ať můžeme pokračovat v našem plánu na zničení Nerulla a následně dalších bohů i jejich světů, neboť jen smrt je všudypřítomná a Cyrik je jediný pravý bůh.

Ve jménu Cyrika pána smrti tě zdraví Elisira

Byl tam ještě jeden, ale ten nám z větší části shořel a tak z těch zbytků jsem nepovažoval za nutné ho sem uvádět.

Cestou na poslední akci v tomto oddíle jsme se zastavili na Goblinmortu, zničili jednoho ducha a rozluštili další šifru. Opět pro úplnost uvádím jen její rozluštěný přepis.

Nechť tvé kroky vedou cestou štěstí

Dovoluji si vás upozornit touto cestou, neboť nemaje jiného spojení na vás jsem jiné cesty neznal, že jsme změnili působiště našich spojených goblinských laboratoří do míst vhodnějších a pro naše zákazníky příjemnějších. Opustili jsme tedy tento skromný hrad, ale vámi zadanou práci jsme splnili. Sedmou hvězdu severu jsme ukryli za stříbrníkem neboť víme, že jste mocný válečník a nebude pro vás problém se tam dostati, ale vaše nepřátele tento duch místního sloužícího zcela zničí. Pokud by jste někdy v budoucnu chtěl využít našich skromných služeb jsme vám plně k dispozici. Najdete nás v bývalých paladinských kasárnách v Athaloru, kde jest lepší zázemí pro naši další práci.

Velkou spokojenost s našimi výrobky přeje

Uzuk vrchní alchymista z Goblinmortu

Poslední akcí bylo zničení výcvikového tábora Vecny. Po prvním přepadu jsme vyvázli jen tak tak a dva klerici to navíc přežili. Skóre bylo následující. Já mrtev trpaslík zajat, Korin naživu. Okamžitě jsme podnikli záchranou akci trpaslíka a vyvraždění kouzelníků. V této části jsme již byli úspěšnější. Bohužel ale opět v obklíčení. Podpálili nám nad hlavou barák. My jsme se rozhodli si důkladně odpočinout a namemorovat znovu všechna kouzla. Což se všem kromě dvakrát mrtvého Korina a Dealgana, který hlídal podařilo. No a další zápisky jsou již podrobnější.

Asi 25.4.2004

Píše Ugh

Po té, co jsme se dostali ven pomocí éteričnosti jsme se vydali ještě dvě hodiny chůze od pevnosti dospat a počkat až si Korin a Dealgan řádně odpočinou a naučí se všechna svá kouzla. Po sedmi hodinách nás informovala Dealganova fretka že z pevnosti vyšla banda asi 8 Vecnovců, kteří jen tak pro zajímavost pomocí zemětřesení zničili zbytky pevnosti. Za další hodinu vycvičené elfí ucho Dealganovo zachytilo zvuk který by v pustém lese nemněl co dělat. Vycházel z místa kde nebyly žádné stromy a tak jsem pojal podezřeni na neviditelného protivníka. Po zakouzleni See invizibility se tato skutečnost potvrdila. Byl tam kouzelník a taky neváhal, naštěstí dezintegrace seslaná na mě se krapet minula účinkem. Z dalšího jednokolového boje vyplynulo že není sám, ale že jich je celkem osm čtyři bojovnici, dva kouzelnici a dva klerici. Následovalo několik kouzel např. zmizel Korin blade barier kolem prvního již skoro po mém zásahu polomrtvého kouzelníka následně byl z Dealgana idiot. No a nakonec se i do mě strefilo kouzlo a od té doby si nic nepamatuji. Až v hrade Viléma čtvrtého udatného jsem se dozvěděl pokračování. I ze mě se stal idiot a klerik který nás doprovázel shořel v prokletém ohni tak že po něm nezbyla ani kostička, dobře mu tak. Jen statečný Korin ještě odolával, začal zdrhat a čtyři členové přepadového komanda za ním. Po několika minutové honičce se Korin zastavil, trhl několik šípů a odteleportoval se asi čtyřicet metrů od původního bojiště. Tam opět byla krátká blesková a šípová výměna názorů, naštěstí pro nás to nerozchodil jeden kouzelník, druhý to jsem zapomněl říci výše už byl úplný idiot. Následoval sprint k nám doprovázen několik čestnými ranami z luků a teleport všech zúčastněných do hradu. Týden nás ještě Vecnovci otravovali s přepadáváním hradu, metali ohnivé koule do kasáren a posílali nám zprávy že zemřeme atd., ale potom dali klid. Jsem zvědav co chystají dalšího.

Ugh

9.5.2004

Píše Ugh

Po několika dnech odpočinku v hradě dobrodruhů při příjemné zábavě identifikování veškerého pokladu a handrkování kdo si co vezme se stala menší změna s Korinem a Dealganem. Ti totiž dostali od Vecnovců zprávu, že veškeré naše pracně nabyté poklady máme vrátit a pozvali nás na schůzku v poledne v hospodě U dubu, která se nacházela v blízké vesnici asi 30 mil jihovýchodně od našeho nynějšího odpočinkového stanoviště. Asi dostali strach a rozhodli se uposlechnout, asi v tom bylo i něco málo magie, a ještě večer jsme se vydali na cestu. Kolem jedenácté jsme dorazili k vesnici. Vládl v ní podivuhodný klid. Nikdo nechtěl vylézt a všichni vesničané byli zavřeni doma a jen ti nejodvážnější se odvážili sem tam vykouknout zpoza zavřených okenic co se venku děje. Až Dealganova stříbrná přemlouvací metoda a vrozená chamtivost několika sedláků vyhnala několik bledých vesničanů ze svých příbytků. Nic moc jsme se od nich nedozvěděli jen to že včera tady byli dva kouzelníci a že na nás v hospodě čeká jeden ork. Bylo jasné že je to nastražená past a tak v podobě orla jsem pouze zůstal hlídkovat nad vesnicí. Zbytek měl ale asi trošku jiný názor a jeli se podívat ztichlou vesnicí až na náves k hospodě. V hospodě byl klid, alespoň to tak říkal Korin který zdálky nakukoval otevřeným oknem. Byl tam jen jeden ork hrající si s dýkou s červeným kamenem na jílci a bledý hostinský schovávající se za barpultem a tiše se modlícím o ochranu svého života a hospody. V tuto chvíli se udály dvě věci které přispěli k oživení vesnice trošku jiným směrem. Korin se pokusil zrušit všechna kouzla v hospodě a Drum si to rozmyslel a chtěl se schovat za rohem. Oboje se asi Vecnovcům nelíbilo a nad Dealganem a Korinem se objevily ohnivé jazyky které jen lehce olízli mé dva spolubojovníky. Druhá věc která se stala se asi vůbec nelíbila hospodskému, který už ji asi nevnímal. Uprostřed hospody bouchla ohnivá koule, podpálila hospodu a na prach spálila hospodského. Následovala mírná výměna kouzel, při které jsme zničili další budovu, asi i s vesničany, a donutili útočící družinku se přesunout do jiného domu. Ztráty na naší straně byli ale větší. Dealgan silně ožehnutý další ohnivou bouří se rozhodl vyklidit bojiště a Korin který v andělské podobě chtěl přehlédnout situaci z výšky trošku seschl a uhořel. Po té jsem se rozhodl i já vyklidit pole a přestat dělat výškového pozorovatele. Sletěl jsem pro zbytky už zase mrtvého Korina a odletěl do bezpečí lesa. Následující události již vím pouze z popisu Druma. Prý že už začal i vyhrávat zabyl jednoho z orků a donutil zmizet oba dva kouzelníky. Bohužel před tím než stačil dorazit druhého z orků kouzelníci se vrátili a proměnily ho v kamennou sochu. Dalším kouzlem potom vyklidili bojiště i oni a kamenného trpaslíka si vzali sebou.

Celková bilance vesnice nebyla příliš radostná. Tři domy spadly asi i s vesničany a jeden trošku seschnul, z vesničanů uvnitř zbyly jen mumie. A my jsme se vrátili opět k odpočinku v hradě dobrodruhů a zapít žal nad ztrátou trpaslíka a znovuoživení Korina.

Po dvou dnech k nám přišel vesničan s dopisem od Vecnovců že vymění trpaslíka za jejich věci. Za odvahu a statečnost si můžeme každý vybrat jeden předmět který si asi na památku ponecháme. Nejhůře na tom byl opět trpaslík u kterého jsme jednohlasně rozhodli že si ponechá jeden palcát, který jsme mezi tím prodali. Další den v poledne proběhla výměna již docela klidně. A vše jsme opět jeli zapít do hradu dobrodruhů.

Večer, těsně předtím než jsme se chtěli utábořit jsme uviděli uprostřed cesty mohutný dub. V příštím okamžiku už tam stál druid jménem Hadonis (už jsme se s ním jednou potkali) a nabízel nám možnost si trošku zlepšit reputaci po té co jsme trošku zničili tu vesničku. Měli jsme mu přinést zpět 12 rubínů život. Artefaktů které umí spoustu věcí hlavně ale zvedat permanentně vlastnosti. Háček byl v tom že alespoň devět z nich muselo být ještě aktivních, nabíjí se totiž celý rok. Ukradl je zlobr Huhla sídlící asi dvě hodiny cesty od místa setkání. Aby jsme nezabloudili tak nám dal virguli která nás měla dovést k Huhlovi a zase zpět k Hadonisovi.

A jak řekl tak se i stalo. Po dvou hodinách jsme se z křoví dívaly na úhledný malý domeček sídlo to obávaného Huhli. Elfové či lidé by to asi nazvali spíše chatrčí, ale mě se líbil. Po průzkumu okolí a nakonec i onoho domu jsme zjistili, že Huhlu tak dvě hodiny před našim příchodem někdo zabyl asi ty zombie kterých jsme pár našli rozdrcených zbrusu novým kyjem chudáka Huhly. Ač si vrazi nevšímali magických věcí, rubíny už tam nebyly. Z magických věcí jsme tam našli hlavně Huhluv kyj a brnění se znakem Cyrika jeden zašifrovaný dopis a u něho modročervenou hůlku. Pro jistotu zde uvádím i opis onoho dopisu.

YjgzhMw AjQPj pfut

OFpoXn hmYJq yfP xjr sf Yjs itunx utzenq yJS pQFhjp ht oxn rn ifq fptWfY ze ut xtgj sjrZEZ tgWfany mwzuPd uwtYTej yt AZgjh SjuwjHyz. Yjs iwzOiFp xj yWthmF aeUNwfq rn Yd hJwajsD xZYWd Ify Fqj sfptSSjH utatqnq, YFPej Oj RfR yJi z xjGj. Ze yfId gdqD sjofhn iaf KwfoNwhN X RJhNxpFrf ej uwJo oJ hmHTz FQj of onr yt rnr atEJrgtzhmjR adRQZanQ f uzsyf xN oJ iFq p AjhJwn, yFPEj uWNojI UWt yT XanSxYAt ht sJoIWNa fY rFr efx PQni. OnsFh xJ snH sJiJoJ f Xqdxjq oxjr EJ xJx tIqnKwtAfq E yj tWhN inWd NPf xJ rDQnR OrjstafQf it sJofpd eWnhjsNSd sF XJajwz F uwjo ej YFr rFyj uwtgqJRN X sjofpDr xywtrjr hn HT. OjXyqn GziJX HmYny YfP Oxjr athMTySjo yt eGqnEPf atrwPstz f efXYfwfy xn It ytMt pWtAN xAdr itzgpJr. ONSfh xJ rjo UJPSJ uteiwfazO gWFHmz f of OiZ efxJ Sjht Ijqfy. Mzm.....

Na Korinových zádech, který se mezi tím proměnil v draka, jsme se vydali pronásledovat čerstvou stopu.

Do prastaré svatině uprostřed malé mokřiny a zarostlé mechem a různými plísněmi, tak že nebylo vidět původní zdi, jsme se dostali asi s desetiminutovým zpožděním. Okamžitě jsme vešli dovnitř, prohlídli si magickou zlomenou pečeť Hieronyma, podle reliéfů na stěně určili že se jedná asi o svatyni Erythnula, vymlátili několik zombii, spustili několik pastí a začali prohledávat spletitý labyrint plný krys netopýrů jedné ženské která nám byla ochotna dát jen pět aktivních rubínů a jejího krysího přítele. Po krátké výměně názorů a po jednom šípu v zádech Korina jsme usoudili, že to nebude tak lehké jak to na první pohled vypadalo. Pachová stopa oné ženštiny, sledovaná prozměnu psem Korinem, končila u jezírka s vodou.

23.5.2004

Píše Ugh

Honička s ženskou pokračovala dále, ale v náš neprospěch. Ta nemožná ženská zasáhla Korina a ten byl zparalyzován jedem. Pohyboval se v mlžné podobě dokud mu neskončilo to jeho přeměňovací kouzlo. Nakonec i trpaslík dostal zásah, ale jiným jedem a byl na to dost blbě. Následovalo asi dvouhodinové vaření protijedů, oživení celé svatyně na 10 min, začátek přesně o půlnoci. A potom klid. Další prohlídka labyrintu již nic nepřinesla. Jen hromádku vybitých rubínů jsme našli u hlavního schodiště a ráno se ze svatyně vydal svižným tempem na pochod nějaký svalnatý chlápek v černém plášti.

My jsme přespali v Huhlově domku. Když byl Dealgan na stráži podařilo se mu rozlousknout šifru. Byla to klasická monoalfabetická šifra, posun o pět písmen. Opis opět přikládám.

Tebuchr velké kápo

Jakjsi chtěl tak sem na ten dopis použil ten klacek co jsi mi dal akorát už po sobě nemůžu obravit hrupky protože to vůbec nepřečtu. Ten drujďak se trocha vzpíral mi ty červený šutry dát ale nakonnec povolil, takže je mám teď u sebe. Už tady byly nejaci dva frajirci s mečiskama že prej je chcou ale ja jim to mim vozembouchem vymluvil a punťa si je dal k večeři, takže přijeď pro to svinstvo co nejdřiv ať mám zas klid. Jinač se nic neděje a Slyšel jsem že ses odlifroval z té orčí díry Ika se mylim jmenovala do nějaký zříceniny na severu a prej že tam máte problemi s nějakým stromem či co. Jestli budeš chtít tak jsem vochotnej to zblízka vomrknou a zašťárat si do toho křoví svým doubkem. Jinač se měj pěkně pozdravuj bráchu a ja jdu zase něco dělat. Huh.....

Jsem rád že alespoň někdo píše hůř než já. Po vydatném odpočinku jsme Hadonisovi předali už neaktivní rubíny života. Ten z toho sice nebyl nadšen ale co mohl dělat. Slíbil nám protislužbu až ji budeme potřebovat. Nakonec jsme se vrátili do Hradu dobrodruhů. Kde jsme si vyposlechli novinky od bárda Skřehotala z celé země a identifikovali všechny věci.

Co se dělo ve světě aneb informace od bárda Skřehotala:

Před čtrnácti dny se pokusili Nerullovci o průlom do severního království průsmykem v horách u Nekropole. Ne příliš početná armáda Viléma čtvrtého udatného spolu s mnichy z tamního kláštera byla zatlačena až téměř na území severního království. Mnišský chrám byl do základů zničen. Průlom v celé situaci udělal až přílet rudého draka. Nejprve sice zaútočil na armádu Vilémovu, ale díky udatnosti rytíře Jana z Mezivodí pána na hradě Trn se podařilo obludu odlákat na stranu nepřítele a tím zablokovat průchod průsmykem. Za tento čin dostal rytíř Jan panství po zesnulém knížeti Sedmihorském a stal se tak nejmocnějším šlechticem v zemi. Průsmyk je tedy neprůchozí a jediné další dvě cesty přes hory vedou trpasličí železnicí, kterážto je značně chráněna trpasličím národem a nebo starým trpasličím královstvím. Tato cesta byla do nedávná blokována druidy z Dernského hvozdu. Tito však byli ze svého sídla vyhnáni a nyní je potřeby se obávati možnosti průchodu menších nepřátelských oddílů touto cestou. Skutečnost tato byla potvrzena útokem ozbrojené skupiny vyvrhelů na vesnici blízkou východu z hor, ale naštěstí ve chvíli útoku byla ve vesnici přítomna skupinka dobrodruhů, která útok odrazila a Nerullovce rozprášila. Bohužel se ale nepodařilo vesnici zachránit před požárem. Rytíř Jan proto shromáždil kolem sebe své nejbližší a zverboval množství řemeslníků a jal se v horách na dohled východu z prokletého trpasličího města stavěti strážní pevnost. V této pevnosti by měl působit nový řád taktéž založený Janem z Mezivodí a Sedmihoří nazvaný řád Strážců. Dobrodruzi, kteří takto chrabě odrazili nepřátelský útok byli odměněni a jejich vůdce Dorland modrooký byl pasován na rytíře a dán mu v léno prastarý hrad Svět jenž na samém konci světa jest umístěn.

Od bitvy o průsmyk kde povýšil rytíře Jana na svého zástupce a daroval mu do štítu rudého draka se Vilém čtvrtý udatný neukázal. Na radu svého přítele se zvláštní zbraní, dvoulistým mečem, a jednoho královského kouzelníka magicky odcestoval a již se nevrátil.

Ve vesnici poblíž Hradu dobrodruhů byla svedena bitva mezi dvěma neznámými stranami. Na jedné straně se prý objevil i anděl. Co bylo příčinou této politováníhodné události není známo ale velká část vesnice byla zničena a mnoho lidí bylo zabyto. Existují různé spekulace podle kterých se na jedné z bojujících stran objevil princ Korin, nezvedený syn Viléma čtvrtého udatného jenž si místo cesty meče, cestu čarodějnictví zvolil a o svou zem se řádně nestará a rytíř Dealgan z Goblinmortu o kterém se praví, že na svém léně špatně hospodaří a řádně daně neplatí.

Ještě existují dvě možné cesty do Severního království. Jednou z nich jsou upíří stezky s množstvím prastarých hradů za jejichž vyčištění rytíř Jan velkou sumu nabízí. A druhá ve Vlčích hvozdech na východě se ztrácí. Druidí organizace, jenž z Dernského hvozdu vyhnána byla, rokuje s tamními národy aby se ve Vlčím hvozdě usaditi mohla a cestu všem počestným lidem otevříti mohla.
Herold vrchního palatina se po rytíři Dealganovi z Goblinmortu shání neboť jeho erb nejasný jest a musí ve správné podobě do archývů zanesen býti.

Vzhledem k dlouhé nepřítomnosti Viléma čtvrtého udatného a zpupnosti některých knížat jenž za vládce se považovati začínají je nutné aby syn Viléma a právoplatný dědic v zemi pořádek udělati dal a za svého otce Severní království dále zpravoval.

Další den jsme vyrazili do hradu Vilémova IV udatného, zajistili a zaplatili opravu Goblinmortu a vydali se do Mezivodí urovnat Dealganovi záležitosti. Cestou jsme se ještě stavili v jednom přátelsky nám nakloněném chrámu a zjistili, že Vilém je skutečně mrtev a navíc uvězněn mezi sférami. Jediný kdo nebyl uvězněn z oné trojce byl královský kouzelník. Dealgan si v mezivodí vybral šikmo dělený štít kde nahoře je zlatý meč na modrém poli a dole zelená gobliní hlava na stříbrném poli, znak Goblinmortu. Zaplatil deset zlatých daň a jel spolu s Korinem zpět do chrámu oživit kouzelníka aby se dozvěděl více informací.

Drum mezitím bavil dav různými historkami o chrabrosti Korina a celé družinky a sem tam trousil poznámky na adresu rytíře Jana. Ale i Jan asi nebyl zcela bezmocný. Jeden provokatér si sedl přímo před Druma a začal silně provokovat a dorážet. Trpaslík to nevydržel a vyzval ho k boji. Cestou jak procházel davem a tak na něj jeho kumpán nasázel obraná kouzla, ale ani tak mu to k vítězství nepomohlo. Trpaslík ho pěkně zřezal. Dorazil ho ranou pěstí, asi zase nějaká kouzla, ale potom kde se vzal tu se vzal se z davu vynořil nějaká chlápek v bíle kutně a prohlašoval že onen provokatér byl zabyt pomocí černé magie a začal osočovat trpaslíka z jejího používání. Ten to psychicky nezvládl a začal zdrhat. Samozvaný kněz za ním ještě křičel, tak aby to všichni slyšeli, že to je pravý obrázek družiny prince Korina, černokněžníky kolem sebe prý shromažďuje a zle živly.

Vydali jsme se opět na sever do hradu Svět, protože to vypadá že tam sídlí náš nynější nepřítel. Cesta ubíhala docela vesele. Dokonce jsme měli i nějakou zábavu v podání několika orků osmi zombíí a dvou trolů podporovaných kněžími a kouzelníkem. Kromě několika orků a dvou cleriků jsme všechny pobyli.

Bárdské zprávy

Byla potvrzena zpráva o přítomnosti černokněžníka Korina s celou družinou ve vesnici u hradu dobrodruhů. Na druhé straně se chrabře bránily zástupci církve Kordovi. Podle posledních zpráv se jednalo o misii která chtěla založit nový chrám tohoto boha hned vedle vesnice.(Kolik mu asi zaplatili za takovej blábol). Družina černokněžníka Korina se vyskytla i v Mezivodí kde se pokusili zabít jednoho kouzelníka a následně vyprovokovali pouliční bitku kde nejméně deset lidí zabili pomocí černé magie. Jejich běsnění zarazil až ctihodný kněz Alamir, jenž za tuto statečnost byl odměně samotným Janem který po těchto událostech do svého sídelního města spěchal aby sám celou záležitost vyřešil.

30.5.2004

Orkové ale nebyli sami asi 15 min od oné pasti měli udělaný tábor z jedné jeskyně. Všichni kteří nám utekli varovali osazenstvo jeskyně a ti podnikli kárnou výpravu v podobě dvaceti orků a několika hlídek nad námi. První hlídka asi metrový dráček spadl pote co se ho havran dotkl, asi opět černá magie, druhého prozměnu orla sežral Drak-Korin, na třetího nebyl čas protože už dorazili orkové. Drak-Korin udělal nálet, bohužel ale i přes jeho neviditelnost si ho všimli a protože žádna z jejich hlídek draka nehlásila muselo to být kouzlo. Po seslání Dispel magic se ukázalo, že to kouzlo skutečně bylo. Korin-člověk se ještě chvíli snažil letě ale moc se mu to nedařilo. Ještě si seslal teleport a tím posunul místo svého dopadu asi a třicet metrů kde se stejně rozbil na kusy.

Po tomto fiasku už zbytek družinky neváhal. Ugh se dal na útěk v podobě orla, Dealgan se přemístil pryč a Drum zdrhal a při svém útěku zakopával celou svou magickou výbavu plus to co mezi tím ukradl mrtvému Korinovi. Trpaslík se s nimi ještě chvíli honil, ale potom ho proměnili v žábu a vzali sebou. Od tam se mu podařilo asi po pěti dnech utéct a Nerullovci ho zase odčarovali.

Mezi tím se Dealgan s Ughem vrátili zpět k hradu Vilema IV, kde je čekalo nemilé překvapení. Princ Korin byl prohlášen za mrtvého hrad jeho otce zabaven teď již králem Jane z Mezivodí a zpravován Bivojem. Navíc Jan po Dealganovi chtěl aby mu přísahal věrnost. Další z nových ustanovení bylo, že oživení Korina je přísně zakázáno pod trestem smrti.

Dealgan se tedy podvolil a po určitých tahanicích přísahal. Následně prodal Goblinmort a chystal se opustit zem. Cestou ještě oživili Korina přibrali Druma a hurá zpět na sever vraždit orky.

Zaútočili rovnou na tábor v jeskyni. Nejprve rozprášili jednu sochu a několik orků co se vyšlo podívat ven co se děje, následně další skupinku která se chystala pustit do jeskyně asi padesát zombii. Další boj už šel trošku více ztuha. V chodbě se objevil jeden kouzelník s antimagic field uprostřed čtyř trollů. Jedy ovšem udělali své a čtyři trolly už zvládli hladce. Mezi tím ale zparalizovaného kouzelníka odtáhli pryč zbylí orkové a zabarikádovali se v jedné místnosti. Naše družinka ale použila trolla a vyrazila dveře, Dealgan chytil zparalyzovaného kouzelní do lana a odtáhl ho k sobě. Orkové se ale nevzdali. Jeden z nich hodil do místnosti hmyzí zhoubu a tři bojovníci se vrhli za kouzelníkem. Proběhl krátký boj který by pro nás asi neskončil příliš dobře, kdyby trpaslík nechytil kouzelníka a neodtáhl ho k nám. Orkové se raději vrátili zpět do místnosti protože naše družinka byla s podpůrnými kouzli mnohem silnější.

Pokračování příště.

Bárdské zprávy

V den korunovace se sešli všichni rytíři i se svými zbrojnoši aby novému králi vzdali hold a aby vytáhli na Nerullovce. Jen Dealgan z Goblinmortu chyběl. Jeden posel ale přinesl od něj dopis. Po jeho přečtení se ale nad bránou objevil transparent s výrazy jenž nemohu citovat na adresu nového krále. Královští kouzelníci sice poměrně záhy tento incident zničily, ale rozezlený král slíbil odměnu 10 000 zlatých za živého Dealgana (mrtvý by šel oživit) a 2000 zlatých za mrtvého.

Za zahnání běsnícího trpaslíka Druma z města dovolil král Jan knězi Alamirovi založit novou církev sv. Cyrika. Tato církev boha života a míru by se měla zabívat především léčením a ničením přívrženců boha smrti Nerulla k nimž se Drum právě počítá.

20.6.2004

Nastala debata o tom co dále měli jsme zajatce na vyslechnutí a nebo zahodit zajatce a napadnou zbytek. Byl zvolen první postup. Drum s Korinem se ujmuli funkce nosičů a Ugh s Dealganem hlídali zadní voj. Stalo se ale několik maličkostí které nám danou akci překazili. Za prvé se do svatině teleportovali další tři kouzlící orkové a za druhé magicky posílení orčí bojovníci s jedním klerikem napadli náš zadní voj. Po krátké potyčce a hlavně po příchodu veškerého původního kouzlícího osazenstva jsme se rozhodli opustit bojiště pomocí magie.

Asi za dvě hodiny jsme do jeskyně napochodovali zase. V místnosti pro orky leželo asi třicet zombií a čtyři další hlídali v místnosti. Zaútočili jsme na místnost a chrabrý Dealgan se zatím staral o dveře a třicet zombií které se ho snažili zlikvidovat. Po několika minutovém boji jsme zničili jak čtyři zombie tak i dva orky bojovníky a dva orky kleriky. Jediní kdo nám upláchli byl orkové bojovník s kouzelníkem. V jedné místnosti byl totiž pentagram a uprostřed něj si otevřel kouzelník portál a utekl. Ještě stačil vyvolat nějakou bestii která se nás pokoušela zabít, ale nějak se ji to nepodařilo. Podle některých příznaků, všechny stíny si dělali co chtěly a vůbec neodpovídali skutečnosti, se mohlo jednat o nebezpečného démona zvaného Stínovládce. V místnosti s pentagramem jsme sebrali truhlu a pomocí magie se vydali pryč.

V truhle kromě několika zašifrovaných dopisů a jednoho brnění nebylo nic moc zajímavého. Jeden z těch dopisů byl navíc proklet jak se později v hradě dobrodruhů ukázalo.

Jediný kdo se snažil listiny přeluštit byl Dealgan který na to také doplatil životem. A jak se to stalo. Při pokusu o přečtení se na něj seslalo prokletí v podobě kouzla Fantom na každého kdo se na něj podívá kromě nejbližších přátel. V hradě dobrodruhů to nejdříve sebralo barmana a později i vrchního šéfa. Místní klerik se tak rozčílil že chudáka Dealgana zabyl pomocí Imploze. To jsme ale ještě netušili původce tohoto prokletí. Další kdo si to přečetl byl Korin, naštěstí skrývající se v lese, který ale nevěděl co s tím a tak onen dopis poslal Drumovi. Ten se na něj podíval a chtěl se zeptat asi na identifikace. Barman kterého potkal cestou to opět nerozchodil a podobně i vrchní šéf. Po menší výměně názorů přes havrana Už oživeného Dealgana a truhlu na smluveném místě kam jsme měli daný dopis dát jsme se nakonec dohodli a celou záležitost urovnali.

Naše další kroky směřovali přes hrad Svět, trpaslíky až k prokletému trpasličímu králi. Po poměrně jednoduché bitce kdy místo toho aby jsme buchali přímo krále jsme zničili pouze jednu tančící zombii a bárdího ducha nám král poděkoval že jsme ho zbavili toho strašného jekotu a posílil nás. Celá družinka kromě mě si vybrala magickou odolnost a já jsem si vybral posílení mých vlastností (wisdom). Pro úplnost ještě přikládám texty všech dopisů.

akyitettqeiyeyzgietejjbhoxobozeexvdlqenbznydewgqezqilnrwdycecxkorzetuvaa tlstbeexenjoimesuwmwbetkympgeejdlxhenmxpetlvsnlvqlceoqcqwfed qksxwbtukeoomhyfkpeptwcwheqeifvhzeorestourmebbcphiadiceudjoedsqgtjrmezei hfukjxhezcgbawrfejepsjufherxprfprfqeeoqjxlwcaekrnbicelyeymsu ytbeeqmoroexkdetyacbuhddoebyzrecnmtueocqvpeehbxbeemhfenrcemnudnmrqec qwneysezqvzzerjkmkvaneibkchsekfndeeaktepwmrlem

Elisira

Nsxywzphj uwt ajqnyjqj uwjixzszyj mqnipd

Rfyj ef zptq sjuzxyny snptmt ef afxj xyfstanxyj. Eaqfxyj xn ifajoyj utetw sf iwzensz uwnshj Ptwnsf. Aemqjijr p ytrz ej oxrj zajesnqn ojmt tyhj oj ajqpf uwfaijutitgstxy ej xj yfid tgojan. Utetw oj ajqrn sjgjeujhsd f a iwzenshj rfon rnstyfzwn rjh f rflnhpd uwjirjy zrteszonhn uwjrjsz a htptqna. Utpzi xj afr sjpyjwd e yjhmyt uwjirjyz itxyfsj it wzptz nmsji mt utxqjyj pj rj. Fqj uthmdgzon ej oj eitqfyj. A uwnufij utwfepd oj eiweyj ofp yt gzij rtesj f nsktwrzoyj rj. Utpzxnr xj afr utxqfy utxnqd. Utpzi sjitoitz ahfx adpqniyj utenhj f esnhyj ajxpjwtz itpzrjsyfhn. A yfosj xhmwfshj ojs sjhmyj itunx x hjwstz xyzmtz f rton ujhjyn, oj a sjr uteiwfa uwt sfxj sjuwfyjqj.

Aj orjsz Hdwnpf gtmf xrwyn Elisira

Nsxywzphj uwt ajqnyjqj uwjixzszyj mqnipd

Sjhmyj gjeujhsj uwtony ajxpjwj yatwd stxnhn gfwad wdynwj Itwqfsif rtiwttpjmt. Rf jwg eqfyj xqzshj sf rtiwjr utqn. Utpzi xj yfp sjxyfsj txtgsj xj utxyfwfr t utywjxyfsn.

Elisira

Nsxywzphj uwt ajqnyjqj uwjixzszyj mqnipd

Aemqjijr p uwasnrz tiwfejsn uwnshj Ptwnsf f zyjp egdypz iwzenspd xj rzxnr itrsnafy ej xj uwnoij utrxyny. Rdxqnr xn ej oj sfytqnp nsyjqnljsysn ej sjgzij hmyny sjhmfy a efijhm sfx yfgtw. Uwtyt xj tgfafr ej zytp gzij ajijs sj sf xyfstanxyj mqnipd, fqj uwnrt sf efpqfisn yfgtw uwjixzszyj mqnipd. Utxnqfr afr uwtyt Twxfpf, rthsjmt ijrtsf ej xkjwd xynsz. Utpzi mt aduzxynyj tpfrenyj tuzxyyj ifsj rnxyt. Yjsyt ijrts xj sjif taqfmstzy f itoij pj esnhjsn hjqjmt sdsjoxnmt ptruqjcz. Uti xzynsfrn sfoij onxyj xrwy n uwnsh Ptwns. Sjsn szysj igfy sf eywfyd. Ifajoyj ojs utetw fy xj awfyn ht sjoanhj anitzhnhm.

Elisira

Drumovi vyhrady k moji kronice aneb pohled z jine strany Ugh

Mmám výhrady ke kronice. Je dobre psaná, ale v poslední cásti se mé a Korinovo jmeno vyskytlo jen 1x +- a Neustale se Ugh zminuje pouze o tom namyšleným aristokratovi Dealganovi. A v poslední bitve s trpaslicím králem se Ugh vubec nezapojil a JÁ DRUM dostal vrízkajícího bárda, zatímco Hrdinný Korin nicil paralízy a Dealgan zabavoval krale. Mužeš treba napsat jakože UGH - Dealgan odlákával Krále zatímco Drum provádel pruzkum a nakonec se rozhodl ukoncit trápení elfky. Vrískající bárd mu už také lezl na nervy a tak se ho pokusil zneškodnit. Po nekolika paralízách z bardovy strany a ochotné pomoci Korina na jejich odstranení byl bárd zabit a král si oddechl. Já sám jsem celou dobu vyckával pro prípad nouze ....

Bárdské zprávy

Přináším zde kompletní text iluzorní zprávy kterou tak hanebně nastražil rytíř Dealgan z Goblinmortu který tímto činem porušil přísahu vůči králi a bude za to potrestán.Text zněl:

Slyšte slyšte lidé

Rytíř Jan z Mezivodí neoprávněně obsadil trůn tohoto království a okusil se zabít prince Korina. Rovněž tak stojí v pozadí zmizení krále. Vězte, že po návratu krále budou všichni jeho věrní odměněni a zrádcové potrestáni. Jan uvede království do záhuby, paktuje se s temnou magii a knězi boha smrti Cyrika. Ale soudný den se blíží Jane a ty budeš svrhnut z trůnu, který jsi získal prolitím nevinné krve. Přidejte se lidé k těm co zůstali věrní princi Korinovy. V první řadě chrabrému rytíři Dealganovi z Goblinmortu, který vždy nesl štít pravdy hrdě vztyčen.

Král Jan dal po celé zemi rozhlásit tuto zprávu a zároveň i poselství pro zbabělců prince Korina a rytíře Dealgana z Goblinmortu jenž použil magii místo toho aby to králi řekl rovnou do očí a vyzval ho na čestný souboj. Tato zpráva se rovněž nezakládá na pravdě a sám král vás o tom hodlá přesvědčit. Pomocí kněžích boha Cyrika bylo zjištěno že Vilém IV udatný dosud žije a byl zajat Nerullovci. Bohužel se sám této výpravy zúčastnit nemůže kvůli nestabilitě v zemi a možnému pokusu o převrat v době jeho nepřítomnosti, ale vypsal velkou odměnu kdo alespoň uvolní duši Viléma IV a tím dopomůže k jeho oživení.

V malém prastarém městečku Blatná blízko Mezivodí se začali dít nekalé věci. Ztrácejí se tam lidé a na ulicích v noci není bezpečno. Dosud kontaktovaná družinka byla ráno nalezena mrtvá. Král Jan slíbil přidat k odměně za vyřešení této záhady celých 5000 zlatých aby nalákal další dobrodruhy k tomuto úkolu.

27.6.2004

Po příchodu zpět k trpaslíkům jsme rozluštily ony dopisy, jen šifra s prokletím se stále vzpouzí. Dopisy zněly:

Máte za úkol nepustit nikoho za vaše stanoviště. Zvláště si dávejte pozor na družinu prince Korina. Vzhledem k tomu že jsme uvěznili jeho otce je velká pravděpodobnost že se tady objeví. Pozor je velmi nebezpečný a v družince mají minotauří meč a magický předmět umožňující přeměnu v cokoliv. Pokud se vám některý z těchto předmětů dostane do rukou ihned ho pošlete ke mě. Ale pochybuji že je zdoláte. V případě porážky je zdržte jak to bude možné a informujte mě. Pokusím se vám poslat posily. Pokud nedojdou včas vykliďte pozice a zničte veškerou dokumentaci. V tajné schránce jen nechte dopis s černou stuhou a moji pečetí, je v něm pozdrav pro naše nepřátele.

Ve jménu Cyrika boha smrti Elisira

Instrukce pro velitele předsunuté hlídky

Nechte bezpečně projít veškeré tvory nosící barvy rytíře Dorlanda modrookého. Má erb zlaté slunce na modrém poli. Pokud se tak nestane osobně se postarám o potrestání.

Elisira

Instrukce pro velitele předsunuté hlídky

Vzhledem k prvnímu odražení prince Korina a útěku zbytku družinky se musím domnívat ze se přijde pomstít. Myslím si že je natolik inteligentní že nebude chtít nechat v zádech náš tábor. Proto se obávám že útok bude veden ne na stanoviště hlídky, ale přímo na základní tábor předsunuté hlídky. Posílám vám proto Orsaka, mocného démona ze sféry stínů. Pokud ho vypustíte okamžitě opusťte dané místo. Tento démon se nedá ovlahnout a dojde ke zničení celého nynějšího komplexu. Pod sutinami najde jistě smrt i princ Korin. Není nutné dbát na ztráty. Dávejte jen pozor ať se vrátí co nejvíce vidoucích.

Elisira

Druhý den před brány trpasličího města došel zástupce Vecnovců a dožadoval se prince Korina. Nevím sice jak se o něm dozvěděl že je právě tady a že je živí ale věděl to. Dostali jsme od něj úkol získat poštu od Damarcela jednoho rytíře z králova okruhu a opsat ji. Ta pošta měla obsahovat informace o králově okolí a případném spojení na uctívače Cyrika. Ještě nám řekl že pokud chceme lepší záminku máme se ptát jedné ženy co nocuje v hospodě u Červeného kohouta asi 10 mil od trpasličího města.

(PJ Plz a Wroclav)

Vydali jsme se tedy k Červenému kohoutu. Těsně před vesnicí jsme potkali dva dobrodruhy jak na dohled vesnice táboří, ale po menší rozmluvě jsme je opustili a dál si jich nevšímali což byla asi chyba. Hospoda byla docela plná byli tam tři trpaslíci čtyři elfové šest hejsků provokatérů jeden snědý cizinec jedna dobře oblečená žena se svým sluhou a ve dveřích jsme se ještě potkali s právě odcházejícím řezníkem a kovářem. Nejprve jsme kontaktovali onu ženu. Řekla nám že je kněžka Olidamnara že shání dobrodruhy na zničení zla které se potupuje v noci po Blatné. Jednu družinku už to roztrhalo, Dorland modrooký odmítnul a teď tedy shání dále. Co se týká peněz král Jan platí 5000 zlatých a cech z Blatné další 4000 zlatých. Druhým který prozměnu kontaktoval nás byl snědý cizinec Mohamed bin Rashid, který po nás chtěl abychom šli s ním na jih, že platí 5000 zlatých každému za nalezení meče Dešťový drak. Ještě nám ukázal list vytržený z jedné enciklopedie.

Yaimiro Koptha (406-?) – Legendární bojovník, velmist meče a ritíř řádu modré růže, zahynul neznámo kde, jeho hrob nebyl nikdy nalezen. Majitel mece Dšťový drak, jedné z nejmocnějších zbraní vůbec. Bojoval v bitvách u Arlenne (odkaz), Xar-Hardothu (odkaz) atd. Zasloužil se o pád bratrstva Černého Draka (odkaz) a zničení Wherforských pirátů.

Pověděl nám ještě, že před nedávnem se u jednoho kanibala našly útřky zprávy psané někým kdo se o Yaimirivi zmiňuje.

........získat klíč nebyl problém a večer jsme vystoupili až k vrcholu pyramidy, Yaimiro vložil rubín do otvoru a otevřel vchod....

.......Ve 3. patře jsme narazili na portál, který fungoval. Podivné když zde žádná teleportační kouzla nefungují, přesto jsme se do něj neodvážili vejít......

.......Yaimiro se rozhodl, že Kaisin popel vynese na povrch, ta odměna prý za to stojí a on zná rizika však podobné věci dělal už dříve.......

Rozhodli jsme se počkat do rána a vše si důkladně rozmyslet. Po té co jsme odešli hejsci trošku provokovali elfi kteří bez varování vytáhli rapíry a dva z nich zabyli. Po té co se i trpaslíci odebrali spát ještě elfové zabili hospodského a nakonec onu ženskou a vydali se za svýma kamarádama čekajícíma na kraji vesnice kteří je podle stop dostali magicky pryč. Vzhledem k tomu že ženská zemřela tak jsme se rozhodli vydat se na jih.

(PJ Wroclav)

Po teleportaci do svatyně Farlangha jsme si vykouzlili koně a jeli do blízkého města Hakari. Po nezbytných nákupech a změny šatníku jsme se usídlili v hospodě u Trolla a začali se shánět po průvodci. Jeden z místních nás kontaktoval a my jsme jeho služby přijali. Jediná další zajímavá událost ještě byl menší záblesk v hospodě, ale původce jsme neznali a nic dalšího zajímavého se nestalo. Po čtyřech dnech putování a nocování v magickém zámku vytvořeném Korinem se konečně trošku narušila rutina. Náš průvodce v noci dispeloval náš zámek a napadli nás dvě smrtky. Nikdo z nich to nerozchodil ani smrtky ani průvodce kterého jsem v podobě orla dohonil a na místě zabil. Bohužel nám trošku zmrznul i trpaslík a tak Korin zkoušel meč tak dlouho až zjistil to pravé slovo na oživování. A trpaslík by opět jako rybička. Bez průvodce šla cesta mnohem rychleji. Havran letěl až k pyramidě kde měl být ukryt tem meč popsal místo Korinovi a ten nás tam přenesl teleportem. Pyramida se otvírala kamenem a ty kameny měl vždy šéf vesnice kanibalů. Jednu z nich jsme napadli frontálním útokem Drum vlezl do největší chýše a zjistil že na nás byli dobře připraveni. V chýši nikdo nebyl, jenom pár pastí. Následovalo několik Dispel magiků provázených našim Spell turningem a potom už jenom celkem nepodstatná řežba a velmi podstatné řetězové blesky našeho kouzelníka Korina. Bohužel na něj zabral jed používaný kanibaly a bylo po legraci. Když dokonce hlavní nepřítel byl podle vyléčen jedním léčitelem rozhodli jsme se opustit bojiště vyspat se a znovu se pustit do dobývání vesnice.

11.7.2004 (PJ Wroclav)

Plány jsme ale změnily. Asi za tři minuty se Korin probral z paralýzy a my jsme opět pomocí teleportu zaútočili na vesnici. Po prvním menším neúspěchu s tím že jsme se ocitli asi o 10 m vedle než jsme chtěli jsme se opět pustili do díla a z velitele byl brzy blekotající blbec, téměř všichni bojovníci na prach a léčitel raději utekl. Zkoušel jsem férovku s králem vesnice, ale nedopadlo to moc dobře. Až pomoc Korina a Dealgana pomohla k vítězství a zisku koruny.

Po dvou dnech odpočinku kdy se nic moc nedělo, jen Korin z nepochopitelných důvodů vrátil korunu, eště že z ní vytáhl ten kámen co otvírá pyramidu, jsme šli plně vyzbrojeni dovnitř.

V prvních dvou patrech nic nebylo. Ve druhém jsme potkali ducha Kaisi. Slíbila nám několik pěkných věcí pokud vyneseme její ostatky nacházející se v šestém patře z pyramidy. Dozvěděli jsme se od ní ještě další maličkosti. Ve třetím patře sídlí upír Vanarvius, ve čtvrtém jsou démoni a v pátém patře je svatyně Pelora kde by mělo bít bezpečno.

Po několika pokusech vyhnout se upírovi jsme nakonec vlezli přímo do jeho brlohu a ještě jsme ho probudili. Ale byl docela milí jen jsme si s ním zahráli pokra o cestu dále a naštěstí jsme vyhráli. Ve třetím patře byl ještě portál zmiňovaný v dopise, že se do něj neodvážili vstoupit. Ač jsem naléhal že by jsme to měli zkusit nikomu se do toho moc nechtělo.

Cestou do čtvrtého patra jsme přeskočili dva modře zářící pentagramy, ale jinak nic.

25.7.2004 (PJ Wroclav)

Pod schody se k nám přidal nějaký trpaslík, ale na jeho minulost jsme se ho nevyptávali. Po krátkém průzkumu jsme se vřítili do místnosti plné démonů a jednoho připoutaného orka. Po mém přemlouvání a téměř zničení dvou démonů raději utekli a já si šel promluvit s orkem. Dozvěděl jsem se že dole je pán démonů a že tam čeká jen smrt. On sám byl z jedné družinky která se sem vypravila před dvěma lety a byl zajat aby sloužil jako dárce krve pro démonské lektvary. Trpaslik mezitim mocil do bazenku uprostřed kde démoni vařili nějaký lektvar a volal nadávky na osvobozeného orka. Ten se tak naštva že ho šel zmláti moji pujčenou šavlí. Jen díky zásahu Dealgana to neskončilo smrtí jednoho z nich. Po té jsme pomocí luků trošku provokovali létavce, ale bez valného úspěchu. Trpaslík se mezi tím šel podívat dolů. Po chvíli jsme se i my rozhodli neuposlechnout varování a šli jsme o patro níž. Já jsem po menším otálení šel rovnou za démonským princem ten my poročil abych počkal na ostatní a protože vím co jsou takoví démoni zač tak jsem čekal. Za chvíli přišli Korin a Dealgan jen trpaslíkovi se nějak nechtělo. Korin se pro něj vydal zpět. Neposlušný trpaslík ale nechtěl jít za démonem a tak začal pročesávat jednu tajnou chodbu ze které vylezli dva démoni štítonoši a zatarasili nám cestu. Kupodivu našel tajnou chodbu, která po několika stech metrech vdla až do místnosti a za ní byly schody dolů. To se nelíbilo démonskému princi a vrhl se do místnosti před schody aby je zastavil. Mezitím jsem já s Dealganem utekl a já pomocí Bigbiho ruky zdržel démona takže jsem mezi tím jako sokol proletěl okolo a obláček mlhy Dealgan nakonec taky. Pod schody jsme našli tři sarkofágy se jmény a jedno z jmen byl i náš hrdina kterého jsme měli najít, ale bez věcí. V dalších dvou byli taky mrtvoli dobrodruhů, ale s věcma které tam po našem zásahu už také neležely. Ještě jsme v tomto patře našli mrtvou hydru a šestirukého duch hlídajícího popel Khaisin. Po krátké výměně názorů se duch rozplynu, trpaslík který byl příliš zraněn z boje s orkem se rozhodl raději pro ústup a na ohníčku si vařiol čaj. O patro níž byla jen hnusná zelená mlha a nějaké syčení ze které běhal mráz po zádech. Domysleli jsem si, že ten který pohřbil našeho dobrodruha se vydal na cestu zpět i s mečem a že ho dostal Vanarvius. Od něj potom dostal lísteček jeden kanibal a od kanibala naz zamestnavatel. Pomocí jednoho záchodu, který ústil z čtvrtého patra až sem do šestého patra jsme se rozhodli vyhnout se démonskému princi. Dealgan proletěl jako obláček mlhy Korin po mém zásahu také a já v podobě kolibříka taky nahoru. Trpaslíka jsme tam nechali s tím že se pro něj vrátíme až zničíme Vanarviuse. Na schodech jsme se setkali s orkem kterého jsme vysvobodili pujcil jsem mu i brneni a sam si navlekl magickou drátěnou košili kterou jsme našli v šestém patře. Dvěma zombie už hlídali až půjdem nahoru a okamžitě dali sygnál upírovi.

5.9.2004

eslali jsme si spoustu obranných kouzel a cekali na Vanarviuse. První jeho akce byla tma ve které jsme nevideli vubec nic. Ale zacali jsme mlátit vše okolo a obe zombie nam brzy podlehly. S Vanarviusem jsme meli nekolik výmen názoru, vetšinou jsme ho zranovali my, ale brzy musel Korin ustoupit pokud by mu nekdo zrušil kouzla na míste by zemrel. Vanarvius to vzdal a utekl. Snažili jsme se ho najít, ale našli jsme jen jednu místnost se zrcadlem které dorustalo. Jako další vec jsme šli vrátit prach o patro výše. Tam jsme se dozvedeli že njlepší spusob jak zarídit aby ony ostatky opustily pyramidu ja hodit je do aktivního teleportu ve Vanarviusove patre. Prí další krátké magické prohlídce Vanarviusova patra jsme našli otvor tak akorát pro netopíra. Tak jsem se zmenil a jako netopýr jsem proletel dovnitr. Vanarvius už na me cekal. Po docela vyrovnané výmene názoru zbrnema jsem osnul a probudil jsem se až o hodne slabší a Vanarvius o hodne silnejší. Vzhledem k tomu že mé probrání zpusobil Korin tak jsem prišel i o vešna ostatní akrivní koizla vcetne promen. Vanarvius neme možnost jak me dostat ze své místnosti tak my dovolil se vyspat a vymeditovat. Po spánku jsem se promenil v kocku probehl až ke dverím s Vanarviusem v patách u dverí jsem se opet promenil otevrel je a zdrhl do teleportu. Vanarvius se me sice pokoušel zastavit, ale nepovedlo se mu to. Obevil jsem se b místnosti s velkým pavoukem. Opet jsem využil promen a jako datel se nakonec prokloval ven. Tam na me cekal ž zbytek družinky, kterí mezitím navštívili Trpaslíky a nechali se vylécit. Opet pomocí teleportu jsme se dostali k trpaslíkum. Ale už zase plánujeme výlet na jih za Vanarviusem aby jsme mu ukradli všechny jeho poklady, ted když víme kde je schovává.

Bárdské zprávy

Po celé zemi byl vyhlášen smutek. Královna Iris po težké nemoci zemrela a zpet k životu ji nebyl schopen privést ani Alamir. Král Jan vyhlásil že ten kdo zjistí kde se tato nemoc vzala dostane 10 000 zlatých, titul knížete a veškeré statky které k nemu náleží. Zlí jazykové trvdí, že za to muže nekdo z králova nejbližšího okolí. Na pohrbu, který se konal v podvecerních hodinách se navíc objevil duch bárda který zapel tak strašlivou písen až se celý smutecní pruvod roprchl a celý pohreb skoncil fiaskem. Tento duch je tak odolný že ho knez Alamír s královskou gardou musí každou noc zabít aby se vubec král vyspal, ale stejne se další noc objeví znovu. Proto ten kdo navždy onoho proklatého ducha znicí bude odmenen královskou prízní a nejen financní odmenou.

3.10.2004

trpaslíku jsme se moc dlouho nezdrželi. V hrade dobrodruhu jsem si trošku doplnili zásoby prijali jednoho hobita, jako moji hracku, a hurá na Vanarviuse. Nejprve jsme chteli vyjednávat, ale nebylo s kým všichni hned zdrhli. Tak jsem si nechali párkrát zdát o tom kde najdeme šutr k pyramide a rovnou se teleportovali na to místo. Byla to ale past. První co seslali bylo Antimagic field a pak už to šlo ráz na ráz. Všichni jsem zacali zdrhat, ale Jan díky svým krátkým nohám a Dealgan díky své blbosti zablokovali ústupovou cestu. Drum se ješte tak tak stacil protlacit za mríže které následne spadly a pro me už nebyl úniku. Nedostali me ale lacino ku sláve vecného zla a magie. Díky své smlouve s Cyrikem jsem se probral jako jeho služebník temnot a teleportem jsem dostal mrtvolu Korina a Druma ve stejném stádiu jak me pryc. O dalších událostch se nebudu príliš rozepisovat jen to že jsem Druma a Korina poslal k trpaslíkum a sám jsem se od nich odpojil. Mezi tím se Dealganovi pomocí kouzla Gaseus form a Janovi díky svitku Dimenzionární dvere, který mu dal Dealgan, podarilo uniknou. Drum oživil Korina u trpaslíku a teleportem se vrátili na jih. Tam ve svatyni Fharlanga narazili na Jana s Dealganem. Ostatnim se ale nelibilo, že Drum je nemrtví a tak bo zabili a oživili. To stejné chteli provést i me, ale muj mistr me vcas varoval. Seslal jsem na sebe nedetekovatelnost a ješte jsem se pojistil tak, že me opet vrátili mezi živé. Heal na me tím pádem nezabíral což je velice prekvapilo. A ikdyž jsem na ne nezaútocil tak na me ten had Korin, za to ho jednou taky zabiju, zakouzlil desintegraci. A potom me opet oživili. Tento cin nezustane bez odplaty.

Osoby a obsazení:

Pokracování v jiné cásti.