 |
rum zástupce trpaslíků v naší družině. V mládí byl vychován spolu s princem Korinem a tak spíše než chrabrosti trpaslíků se naučil přizpůsobyvosti lidí. A s touto politikou vstoupil do světa. Po jeho snad první smrti se stal spolupracovníkem a uctívačem Nerulla. Zlákali ho hlavně magické výhody a práce s nemrtvými. V době kdy jsme ničili jeden výcvykoví tábor Vecnovců a Drum byl jimi zajat se s klidným srdcem přidal do jejich řad. Následně podobně jako Ugh začal číst Cyrikovu knihu mrtvích a zaprodal tak svoji duši bohu Cyrikovi. Ale stále ještě nebyl spokojen a tak pomocí magie a prozeb u bohyně smrti Wee Jas odvrhl své někdejší kontakty a stal se jejím následovníkem. Po Ughovi je to nejzmutovanější postavička z party a je pravda že mnohé spolupráce mu ušetřili spoustu bojů a nepříjemností a naopak. Ve své ochotě spolupracovat to dotáhl tak daleko že jednu dobu dyl i nejfanatičtějším paladinem Moradrina (když byl zrovna v moci jedné prokleté koruny). Jako postavičku Druma při bitvách používáme figurku trpaslíka který je na obrázku. Je to jedna z mála figurek která není mím majetkem.
 |
orgades, Drum Gorgades jméno mé. Narodil jsem se na cestách před více jak 52 lety. Je to sice divné, ale mí rodiče se řadili do kasty obchodníku a nezůstali jako drtivá většina trpaslíků zahrabáni v Trpasličím království. Snad proto jsem zdědil rozlítanou povahu. Když mi bylo kolem 36 cestovali jsme zrovna kolem hradu Nová Miriam,nebo tak nějak. Bůh ví kterej bůh zapříčinil to, že jsem tam zkejsnul dalších 14 let. Mým rodičům se totiž dostalo přijetí od několika minotauru a já protože mne nechali na "chvíli" odpočívat v hradě jsem byl jejich masakru ušetřen. Jenže co s pubertálním trpaslíkem, kterýmu sotva začaly rašit vousy? Tak mne přiřadili do jakýsi pečovatelský skupiny. Prej v ní měl být princ. Hmmm, 6ti letý děcko, zelenej orčík a nakonec další elfí puberta, kterej byl dokonce starší jak já. Vybírat sem si moc nemoh a na hradě bylo stejně hezky. V kovárně teplo, ale mne spíše nadchl místní zámečník. Za chvíli jsem měl zmáknutý zámky na celým hradu. A vubec není pravda to co se povídá o mně a té dámě ve sprše. Má se líp zavírat. He he. No a čas šel dál. Z fracka se nakonec vyklubal čarodej, z orka šaman a z elfa zvířátkář. Je pravda, že jsme se měli chovat k princovi s úctou, ale když mi jednou podpálil kalhoty a já ho seřezal, tak si moc úcty u mne nevydobyl. Tuto historku musím po krátké výměně názorů lehce pozměnit. Je pravda, že jsme se s Korinem trochu nepohodli a lehce porafali. Ja přitom padl do krbu a začali mi hořet kalhoty k veselí celého okolí. A tak jsme se spolu potom porafali znovu. Stejnak by to udělal někdo za mne.
Zhruba po 14ti letech jsme pak opustili hrad a začali jsme se učit životu dobrodruhů. Korinova magie, a naše meče si začínaly získávat věhlas. Sice na obou stranách barikády (je na nás pár zatykačů ve vedlejším království) , ale stejnak bylo dobře. Jen jsem stále nenašel to správné zaměření. Meč je dobrá věc, ale magie taky. S obratností je legrace, ale nejvíc mne začaly lákat mrtvoly. Ale ne takový ty smradlavý. Fuj. Takovej pěkne čistej kostlivec služebník. Nesmrdí, neodmlouvá, nemusí jíst ani spát. Sice rozumu moc nepobere, ale co takhle vyšší magie? Jenže s Nerulovcema nikdo nechce dělat, Cyrik je moc temnej a tak sem nakonec skončil u Wee Jeas, neutrální bohyně smrti. Z mých bývalých kontaktů mi nakonec zbyl jen můj hliněnej havránek a pár nekrodrobností a hromada nepřátel. Ted´ jsme ale zachránili jedno prastaré trpaslicí město a ze mne má být král. Mám 500 trpošů a spoustu plánů. I manželku Grunhildu. Je fakt pěkná. A když už něco takovýho máte, zamyslíte se..... Ale nejdřív musím být pořádnej hrdina, abych se stal králem. Takže, zařídit pár věcí, dohlídnout ať město funguje a tra dáááá vstríc dalším dobrodružstvím .............. Grunhildo? moji zbroj ..... neboj, dovezu ti něco krásnýho .....
| Heslo: | |
Nový svět