 |
arodil jsem se v jedné malé hobití vesničce blízko Vlčího hvozdu. Odmalička jsem měl rád lesklé věci a rád jsem se na ně díval hodně zblízka, což vetšinou vadilo jejich původním majitelům. Pro tuto zálibu mě u nás neměli príliš v oblibě a tak jsem se nakonec rozhodl prozkoumat trošku víc zblízka i okolní svět. Po průchodu přes hory s jednou karavanou, která u mě náhodou zapomněla část svého zboží, a pokusu o jeho prodání jsem se dostal až do jedné malé vesničky na jihu. Tam mě zaskočila okupace jižních krajů Azuzilovými jednotkami. Naštestí jsem tam našel dva kamarády, trpaslíka Urborga a hobitku Coru. Spolu s nimi se mi podarilo "odejít" nejprve do Morvertovy hrobky a následne až zpět do Severního království.
Místnímu pánovi jsem nepadl asi hned do oka, cemuž nasvědčuje několikahodinové mučení, kde jsem bohužel působil jako hlavní protagonista. Coře se moje vystoupení natolik zalíbilo, že si zahrála v druhém díle, taktéž v hlavní roli. Ale potom se ke mne štestí obrátilo opět čelem. Mí dva proradní společníci zmizeli téměř beze stopy a já se přidal k nějakému človeku jménem (asi princ) Korin.
Ani jsem se s nimi nestačil seznámit a už jsme vyrazili do jakési pyramidy. Prý to bude hračka; nikdo nás nebude čekat, já vezmu jakýsi šutr (snad rubín nebo co to mělo být) a zase zmizíme teleportem. Skoro to vyšlo, až na to, že nás čekalo 12 (slovy: dvanáct) ozbrojených válečníku, šutr jsem vůbec neviděl, a když jsme chtěli zmizet teleportem, tak ten vůbec nefungoval, protože jejich klerik-strážce seslal Antimagic Field. Výsledek: díky Dealganově dobré duši jsem se odsud dostal pomocí jeho kouzelného svitku, ostatní (kromě nás dvou) takové štestí neměli. Po nějakém tom oživování byla družinka opět v plné síle.
Vždycky jsem měl rád zábavu a tajemné, nejisté a nepředvídatelné věci. Tahle družinka je dokázala "vyrábět" v téměr nekonzumovatelném množství - tak jsem s nimi zůstal. Trochu mě mrzí, že jeden půlork, totiž Ugh, který mě považoval za svého magického přítele (měl jsem pro nej právě tu optimální výšku) a který mě částečně chránil, se nejak nepohodl s ostatními členy družinky prince Korina - ted už vím, že je to skutecne šlechtic, a odešel od nás, myslím že jako duch.
Jako můj zástupce na bitevních plánech, kterých se vetšinou neúčastním, je používána figurka Sama ze šachu Pána prstenů.
| Heslo: | |
Nový svět