Osoby a obsazení

Hráči:

Dealgan z Goblinmortu –Wroclav (PJ II)
Sličný elf zabývající se především bojem s nestvůrama a mírně; kouzlením, kloní se spíše k dobru a udržuje rytířskost a hrdé chování družinky, hrad Goblinmort dostal za zásluhy při záchraně falešné Iris dcery knížete z Mezivodí, před korunovací krále Jana prodal svůj hrad a záhy přišel i o šlechtický titul

princ Korin syn Viléma IV udatného – Ondra
Nezvedený syn Viléma IV udatného bývalého panovníka Severního království, místo cesty meče, jak chtěl jeho otec si vybral cestu kouzel pro něž má přirozený talent, stal se tak největším kouzelníkem družiny, na prince má ale příliš lidové vystupování, v tuto chvíli je z něj psanec a nesmí se již do království vrátit

Drum – Ondra II
Trpaslík neštítící se pro peníze, nebo spíše pro svoje vylepšení udělat téměř cokoliv, je proslulý spoluprácí s Nerullovci, jinak ale schopný válečník a mistr zámečník, díky svým kontaktům v podsvětí i omezený kouzelník, další s kým se rozhodl spolupracovat je řád Vecny a v tuto chvíli i s řádem Cyrika. Jeho poslední aktivita je spolupráce s Wee Jas u které už snad zůstane nadosmrti.

Ugh – Plž (PJ)
Nevýznamný blbý půlork (asi nejchytřejší člen družinky), šedá eminence v řadách družiny, mírně zmutovaný Vilkatou na ohnivého démona, má i několik podpůrných malčkostí od Cyrika. V tuto chvíly je z něj duch sloužící Cyrikovi a opustil družinu.

Jan Vývrtka - Aleš
Hobit ze kterého jsem si udělal svého familiera. Ugh. Jinak asi šikovný zlodej.

Alienor - Irena
Jedna docela hezká bárdka co umí pěkně zpívat. Zatím jde v Korinových stopách co hraní to smrt. I když už se to lepší.

Deng - Plž
Normální vesnický týpek s docela veselou povahou a jasným pohledem na věc co se sluší od prostého člověka a od pána. Kromě bojových umění se věnuje i lukostřelbě.

Ostatní

Didaktilos - Věštec který nám zadal nynější úkol do kterého jsme se bez rozvahy a pohlavě vrhli.
Pařez - mocný lesní troll z jednoho zapadákova.
Lítee - Pubertální drak co ho máme zchránit před temnými elfy.

Na začátku

píše Drum


navení po prohrané bitvě s Vanarviusem náš kouzelnik a princ v jedne osobě zakouzlil kouzlo mimoplanarniho bydleni. Zpáchali jsme koupel a začali rozebírat co dál. Když tu vstoupil hlavní sluha, odkašlal si a promluvil na Korina : "Važený pane, v předsíni máte návštěvu. Mam ji pozvat dále, nebo poslat pryč?" . Sakra, vždyť my jsme mimo prostor, co nám sem muže vlízt. Honilo se mi hlavou. Tož beru rapir a dyku a deme se juknout na toho panačka, co nás ruší.

A opravdu. V předpokoji se vznaší jakýsi osmahlý chlapík v turbanu a barevném oblečení. Neni ozbrojen, ale asi by to nepotřeboval. Hmmm, kde má nohy? Vždyť má místo nich jen dým.... Džin? ne to je divny. Efreeet! Docela nepodstatné by se v tuto chvíli zdálo, že za ním stojí dva snedí muži - nohy kupodivu mají-, ale zato mají pancíře a u boku zaručeně magické meče. Klasická ochranka.

Efreet promluvil na Korina, jakmile vesel do mistnosti:" Vazeny princi Korine, omlouvam se za toto poruseni vaseho soukromi,. Jmenuji se RzaqDan Efriet a jsem zastupcem Guildy Obchodniku z mimoplanaru. Jako pokrocily uzivatel magie, jste vy a vase druzinka dostali tu cest mit moznost navstivit ci navstevovat, podle vaseho uvazeni, nase meziplanarni obchodni mesto. Zde je ma vyzitka. Jak dosahnout otevreni portalu? to je proste. Pri zakouzleni vaseho kouzla do nej pridate tyto slabiky(*podal Korinovi papir*) jde vsak o upraveni pro kouzlo seslane pouze vami! JAkmile ho dokoncite, misto jednoho ze sluhu se objevi nas slouzici IMP, ktery vam poda veskere nove i stare informace o meste a hlavne jeho pravidlech. Zaroven slouzi jako normalni sluha ci zabavny skritek. Jeho dalsi funkci je take ochranit vstup do naseho mesta tim, ze jedine on muze premenit vas vychod na vchod k nam. Pokud tedy nebudete splnovat nektere podminky, nebude vam umoznen vstup. Patri mezi ne treba obleceni, vystupovani a jine pravidla se kterymi vas pozdeji seznami.

A stejne jako kterýkoliv účastník nastavajiciho obchodu bych pro vas mel urcity ukol. DO naseho mesta se neplati vstupne, ale pro prvni vstup se uplatnuje pravo sluzby. IMP vas po vstupu doprovodi k vestci Didactilovi, jehoz jedna vestba by mohla byt prace urcena pro vas. Samozrejme co se tyce odmeny, bude vam uznana ve dvou formach. Vstup do mesta a i mensi odmena v podobe magickeho predmetu. Ostatni vstupy budou jiz zadarmo a zalezi jen na vas, jak se ukazete hodni pro moznost spoluprace s nasim mestem.

Přeji hodne uspechu v dalsi praci a zivote."Efreet se usmal. Vychod z domu se otevrel a za nim bylo videt obrovskou mistnost plnou dveri a portalu. Zbytek vyhledu vsak zabiral ten nejvetsi golem, ktereho sem v zivote videl. Byl z mitrilu a zaril. Mozna to zari ty runy na nem Byl tak . .. a pote se portal uzavrel a misto 3 osob byla v mistnosti uz jen jedna. Mala, pestre oblecena a se spicatyma usima. "Preji vam krasny den" vesele zahlaholila."Jmenuji se IMP a jsem vam k sluzbam .......

3.10.2004 píše Ugh PJ Ondra II


o té co si mysleli že mě zachránili jsme se vydali za Didaktilem pro vstupní úkol a ten nám řekl toto:
Po celá tisíciletí byl rod .................(tak todle nepřečtu) mocným vládce vzdušné říše. Jeho čistá krev však byla míšena a vládnoucí rod oslaben. Trůn upadal a v království zavládl chaos a boj o moc a trůn říše. Z podivného svazku však vzešel poslední potomek čisté krve. Byl však ještě příliš mlád. Jeho opatrovnictví se ujal arcimág na odpočinku Gragnrid (asi nebo tak nějak) Tichý. I odvedl potomka jménem Litee na vzdálené místo do svéhoobydlí, které opředl kouzly a magií. I počal ho vyučovat a učit moudrosti.
Vypadalo to, že se na ně zapomnělo. Teď však jeden z mocných temných přišel ve svém bádání na to, že čistá krev potomka tohoto rodu mu může pomoci v jeho necropřeměně a jeho dalších nečistých plánech a výzkumech. Už vyslal své špehy do dálných krajů a blíží se ke svému cíly.
Litee je v ohrožení. Do týdne bude nalezen a brzy po tom zemře i jeden z mocných rodů. Poslední stopa, kterou za sebou kouzelník zanechal byla u pobřežního města Lauriave (no možná jinak já to skutečně nepřečtu) v blízkosti (jakéhosi) kamene. Kde je vidět jak stěhuje svoji objemnou výpravu. To bylo před dvěma roky a třemi měsíci. Pak mě něco kouslo a já jsem se probudil a ze sna už nebylo nic.

Bez nějakého rozmýšlení a vyptávání jsme se vrhli do teleportu a nechali se přenést k onomu pobřežnímu městu.

17.10.2004 píše Ugh PJ Ondra II


á jsem si zakouzlil koně a rozjeli jsme se do města. Tam jsem svým neodolatelný šarmem okouzlil stráže u brány a ti nás pustily dovnitř. Zajeli jsme k druhořadému hostinci, před hostincem jsem odehnal koně. Po příchodu dovnitř Jan okamžitě začal vyzvídat informace (mimo jiné zjistil že toto město se jmenuje Lowwave nebo tak nějak), ja jsem si mezi tím hrál na pána a Korin se sežral jako prase. Nakonec chtěl jit spát do svého kouzelného zámku. Odešl do poschodí, naše místnost přitom byla v přízemí, a přímo před vchodem do bytu hospodského si otevřel svůj portál. Tak tak jsem vskočil za ním než se portál zavřel a sluhové odnesli bezvládného Korina. Ráno jsem ho ještě přesvědčil že cestou poblil celou hospodu. Následně jsme se vypravili na královskou obchodní společností kde jsem si koupil krásnou mapu, měla pouze 2x3 metry rozměr. Mezi tí nám místní obchodnice vyhledala několik karavan z doby před dvěma lety a třemi měsíci a řekla nám že na podobné informace se ptal ještě někdo jijího kolegy asi před dvěma týdny. Já jsem se mezitím naučil nějakou tu poezii z místních knih a svým uměním jsem oblažoval celé okolí. Dotáhl jsem to tak daleko, že se nám i místní stráže smály a to přitom byla vážná poezie. Od jednoho ze strážných jsme se dozvěděli, že hledáme-li onoho člověka z královské přepravní společnosti tak se máme nejprve zastavit za kapitánem stráží. Jak nám řekl tak jsme i učinily, už bez hobita který se mezi tím někam zdejchl. Kapitán stráží nám prozradil že onen chlápek je již tři dny nezvěstný a nikdo neví co s ním je. Ani v královské hospodě, kde jsme se zastavili na oběd jsme nic nezjistili. Užitečné by ještě bylo prohledat jeho dům. Tam jsme se opět setkali s hobitem, který nás trošku předběhl a vypátral která z pěti karavan je ta pravá. Vyčaroval jsem přízračné koně a okamžitě jsme se vydali na cestu. Po dvou dnech a potkání se s jedním nevrlým trpaslíkem s opakovací těžkou kuší a jedním lesním trolem táhnoucím vůz jsme dorazili na místo. Já už v podobě orla (koně už došli) jsem byl na místě trošku dříve a začal jsem se vyptávat po lidech které tady ještě nikdo neviděl. Našel jsem tři dva v královské hospodě jednoho v hospodě Na marách. Mezi tím mé přátele skoro opět dohnal onen vůz s trolem a trpaslíkem, ale nakonec to stihli. Ubytovali jsme se v královské hospodě a přemýšleli co dále. Mezi tím havran se sovou sledovali jak jedna hraničářka, taky patřící do okruhu podezřelých předává onomu trolovi Pařez se jmenuje nějaké lejstro. Pařez vyrazil k naší hospodě a Korin vyrazil ven na záchod. Po té se stalo několik věcí na ráz, Pařez vrazil dovnitř s tím že zatýká Dealgana, Drum vyskočil, zařval že něco právě zabylo Korina a utekl směrem k záchodům, v těsném závěsu za ním hobit a já jsem se urychlil, vyběhl před hospodu, proměnil v orla a vyletěl na hospodu. Tam jsem zahlédl jak nějaká postava v plášti útočí na ztuhlého trpaslíka. Sletěl jsem kousek vedle obrnil jsem se dalším kouzlem a pomocí Minotauřího meče jsem probudil mrtvého Korina. Mezi tím po Drumovi lezlo nějaké odporné děcko ten běhal jak šílený po dvorku, potvora se schoval do stínu, z hospody utíkali hosté a hobit utíkal z patra dolů. Korin to nemožné dítě odčaroval ja jsem se vrhl po schodech nahoru protože jsem si myslel, že se tam ta potvora ukrývá. Nikoho už jsem ale nepotkal. S Pařezem jsme pak zburcovali celé okolí včetně Pelorových kněží a šli jsem na hraničářku. Nikdo už tam ale nebyl. Jen na stole ještě doutnal menší ohýnek. Miska krve a několik run prozrazovaly temný rytuál na vzývání bohyně Loth, bohyně temných elfů. Až do rána jsem jako orel oblítával okolí a hledal naše útočníky, ale marně. Po té co jsem se vyspal a najed jsme opět vsedli na mé přízračné koně a pokračovali v cestě na sever do jedné barbarské vesnice. Tuto cestu se dozvěděli Korin s Janem zatímco jsem spal částečně od královské přepravní, částečně od Pařeza. Projížděli jsme ještě jednou vesnicí kde nám nebyli schopni říct nic bližšího, ale řekli nám že se tady statilo několik dětí a několik mrtvol našli stáhnutých z kůže. Věděli jsme hned že jedeme správným směrem. V další barbarské vesnici nás překvapilo hlavně to, že tam měli trofeje spousty cizokrajných zvířat. Říkali že se to tady normálně vyskytuje, což je trošku podivné. Asi pět kilometrů od vesnice bydlela čarodějnice, která nám za moji mapu, je jí škoda pro tu babiznu ale co se dalo dělat, prozradila, že kouzelník bydlí v jednom kopečku asi o dvacet kilometrů dál. Naše další kroky směřovali tedy tam. Já letecky a zbytek pěšky. Obydlený kopec jsem našel dveře byly pootevřené ale nikdo nebyl uvnitř. Mezi tím mě sokol, proměněná Korinova sova, zavolal spátky. Ti se mezi tím rvali s nějakou ještěrkou která na ně syčela v jazyce kterému nerozuměli. Po příletu jsem zjistil, že je to drakonština a ta dotyčná ještěrka je onen ET, nebo Lítee, nebo jak se to vlasně jmenuje. Onen malej pubertální drak nám pověděl, že kouzelník už je nějakou dobu nezvěstný a dal nám přesný popis kouzelníkova obydlí. Boužel ale nevěděl koli temných elfů je uvnitř. Ještě jsem ho trošku přiživil slídícíma očima, i když už se dost nasytil korynovými dlouhodobými kouzly, ale těch několik dispelů mu přece jen neudělalo dobře.

Drackovi informace.... nooo, tak maj tam aspon 3. Sefuje jim nejaka temna elfka v plny platovy zbroji a s palcatem a stitem, pak trpos totalni konzerva a nejakej elfik jeste v krouzkovce. Jeste se taky neco stinovyho pohybovalo po leze a zabijelo zviratka a lidi, ale pred tim se mi vzdycky podarilo utyct.... v podzemi u kouzelnika je vetsina vchodu skovanejch, ale pokud znate ty spravny slova, tak vam pasti v nich neublizi. Je tam jedna velmi zvlastni mistnost, ktera funguje na specialni slova, ktery neznam a podle toho se meni, muze bejt les, knihovna, palac, cokoliv..... krivi prostor, ale s trochou cviku se proti tomu da bojovat. No a nakonec je to tam cekly zaklety, takze pokud to tam neznate, tak se vam tam hur sesilaji kouzla, ale de to....

8.11.2004 píše Ugh PJ Ondra II


rozhodli jsme se ještě navštívit Hrad dobrodruhů, kde jsem prodal dračí flétnu a nakoupil spoustu užitečných věcí. Také jsme tam přibrali jednu bárdku. Za prvé proto že je docela hezká, odměnu prý uvidím, a za druhé pro to aby měl kdo o nás zkládat heroické balady. Teleportrem zpět k drakovi a hurá do mezipllanárního Korinova zámku spát zítra nás čekal pernej den. Po menších problémech s probuzením, celá družina se snažila zaujmout Alienor, jsme vstali a posnídali, naházeli na sebe kouzla a šli navštívit domov kouzelníka. Ihned po té co jsem jako první vlezl dovnitř tak se na mě pokusil skočit pavouk ale nějak se mu to nepovedlo. Během několika kol jsem ho "rozšlapal", s přispěním ostatních. Pavoukovi na pomoc ale přišli další dva elfí lukostřelci, které jsme taky zvládli a jedna kněžka která se pořád schovávala za jednoho konzervojidního trpaslíka. Trpaslík nejprve docela dorasoval mě, takže jsem byl nucen se na chvíli zdejchnout na léčen,í následně Dealgana, a Drum rači zdrhnul. Moc času jsme jim ale nenechali a už jsem by zpátky v boji. Už ustupovali ale v tom jsem si uvědomil, že to zamnou nejsou zavřené dveře, ale kamená stěna. A když mě ještě kněžka podpořila dispalem tak to bylo už docela blbý. A tu náhle zeď za mnou opět zmizela, Korin ji dezintegroval, a já jsem ustoupil i s jedním mrtvím elfem, druhého táhl Drum. Mezi tím se Dealgan, Alienor a Jan vydali na prohlídku podzemí. Našli tam několik pavouků, tu stínovou bestii a Alienor tam našla i smrt. Nakonec se dostali ven i s mrtvou Alienor, po které lezlo nějaké zombii dítě. Pokoušel jsem se ho rozsekat ale nějak to nešlo. Korin ho nakonec dispeloval. Vzhledem k tomu že jsem byl vybaven, původně na Korina ale to nevadí, tak jsem vytáhl svitek a Alienor opět ožila. Při další návštěvě kouzelníkova domu už jsem se držel vzadu s lukem a zpívající Alienor. Ostatní vlítli dovnitř a dveře na schdiště se zanimi zavřeli. Opět jsem je otevřel a bloknul. Ze spodu se šířila nějaká tma a jediný kdo se z ní vrátil byl Jan. Ostatní už se nevrátili.

22.11.2004 píše Ugh PJ Ondra II


o krátké chvíli jsem se rozhodl vydat se opět do podzemí. Poručil jsem Alienor aby spívala a sám jsem se vyzbrojil posledními kouzly a opatrně stoupil dovnitř. U dveří byl jen trpaslík který se chvíli přetahoval s mou kouzelnou rukou ale jinak nikdo. Taková plechovka mě přece nemůže rozházet a vletěl jsme dovnitř............

Po mistru Ughovi jsem převzal psaní kroniky já pouhý služebník Deng. K družině jsem se přidal zcela náhodou když jsem byl vyzván abych družině donesl dopis od Pařeza. Ale zpět k věci. Co se odehrálo dále. Ještě několil kol se ozývaly zvuky boje a pak vyběhl zakrvácený Ugh přečetl svitek a padl na zem. Potom se kolem něj rozšířila tma a již ho vícekráte nikdo nespatřil. Korin a Dealgan byly vyměněni za flakon dračí krve a vypověděli že viděli Ugha jak jako duch stojí nad svou mrtvolou a potom jim zmizel. Drum zůstal na onom neznámém místě kde přebívá ten kdo je věznil, ale kvůli spolupráci s něklika temnými božstvy, jak tvrdí Korin, se mu ho zachraňovat zrovna nechce. Po te se všichni vydali do barbarské vesnice kde jsem se k nim přidal já. Bez větších obtíží jsme se dostali do Laftyru, kde Korin pomocí kouzel vyslech temného elfa. Zatím to vypadá že velitelem celé této družiny je právě Korin ale respekt ostatních vůči jeho osobnosti je velmi malí. Vůbec ostatním chybí pevný řád a poslušnost. Nu což možná je někdy budu muset naučit jak se má chovat poddaný před svým pánem.

5.12.2004 píše Deng PJ Ondra II


o popravě temného elfa, kterou jsem bohužel neviděl protože jsem měl příkaz od Korina abych zabránil tomu aby Jan kradl jsme se vydali do vesnice za hrobníkem a teleportu do onoho hradu, ale proč tam vlastně jdeme mi není známo do teď. Korin s Dealganem a Alienor tam sehráli celkem nepotřebné divadlo místo aby silou svých titulů nařídili někomu ať je zavede k hrobníkovi ale pání jsou vždy trošku trhlí a jejich poddaní nejsu od toho aby soudili jejich činy. V noci jsme se konečně odebrali na hřbitov kde se ukázala neposlušnost hobita Jana který by si zasluhoval na místě smrt za tuto neposlušnost ale opět rozmar pánu mu dovolil ještě několik dnů života. Nakonec stejně vlezl do teleportu jako první a nakonec jsme se všichni dostali do onoho hradu. Tam jsme se setkali s nějakým silně podezřelím trpaslíkem kterého naše panstvo očividně znalo a nedovolilo mi ho označit za nepřítele a zabít stejně tak jak jeho mlůvící hliněnou hračku. Já skutečně nevím že nemají žádnou hrdost a spolčují se s takovými nízkými živly jako jsou hobiti a trpaslíci. Dále jsme pokračovali nahoru do vyšších pater hradu kde jsme uvedli do pravého stavu několik oživlých mrtvol, tedy je vrátili zpět mezi mrtvé. Jeden docela velkej kostlivec sice chvíli odolával ale i on nakonec podlehl Dealganovu meči, o zásluhách trpaslíka se nezmiňuji protože všechna sláva vždy patří urozeným a ne nějakým zakrslým trpaslíkům.

12.12.2004 píše Drum PJ Ondra II


mmm, tak kde bych začal. Hlavní pisatel Deng byl odeslán do sklepa likvidovat skládající se kostlivce a tak sepsání poznatků o našem "úspěšném" osvobozeni dědečka a průzkumu Nekrohradu zůstává na mne. Drumovi. Po zabití onoho kostlivce (nechcu ubírat Dealganovi jeho zásluhy, ale elfove jsou stejnak slaboši) jsme začali s průzkumem tohoto posledniho podzemního patra. Po levici vězeni se zavřeným Frankenstainem, před náma schodiště a kancl a po pravici sklad a preparační místnost. Já s Korinem jsme začali prohledávat kancl, kde jsem kupodivu nalezl dveře do další tajné místnosti. Po notném očouzení bleskem jsem přenechal tu čest tam nakouknout Korinovi. Ten nelenil a po prvním pohledu dovnitř zdrhl. Dveře se zabouchli a my začali čekat na Jana s Dealganem, kteří prozkoumávali přilehlou pitevnu. Nic moc. Mrazák, jehly, schovávající se ruka a za jedněma dveřma rachot, takže jsme je projistotu zabarikádovali. Mou místnůstku jsme přepadli pak v plné síle. Jenže potvora se neviditelná schovávala na stropě a začala skákat jako jojo. Nejdříve na Dealgana, pokračoval Korin, ale nakonec jsem ji skoro v letu sejmul svým obouručákem. Alienor mezi tím povzbuzovala písní a vůbec byla atmosféra takova vesela. Po rozebrání naleznuvší knihovny a magického předmětu jsme pokračovali výš. Cestou vznikl jen malý problém s mýma vyvolanýma spektrama, ale Korinova dezintegrace té zlé udělala přítrž a duch s kvílením zmizel. Následovala přijímací síň a podivný řehot. Až po chvíli jsem si uvědomil, že to bude asi můj známý upíroklerik. Bohužel nějak zešílel. To celej tendle hrad. Stalo se to asi ve chvíli, když se pokazil před třemi dny o úplňku temný magický ritual. Nejen že jsem připsal do oktagramu pár run, co tam neměli být, ale zároveň někdo z družinky lehce upravil magickou komponentu, co sem byla zaslána. Od te chvíle je to tu vzhůru nohama. Grrrr. Ale budiž. Chechtání se přiblížilo, utichlo a najednou nám u noh vybuchla mrtvola. A zase řehot. Upír však rychle zmizel. Naneštěstí si odvedl i Dealganova netopíra. Hlavní myslitelé družinky rychle uvážili, že odtud chcou co nejdřív pryč a zeptali se mne na nejrychlejší cestu do věže, kde má být děda k záchraně. Holt co s nima. A takovej je to pěknej hrad. Tož jsme vytáhli lano, vylezli na ochoz a tra dáá do věže. Cestu nám sice lehce znepříjemnilo pár nemrtvých kouzelníků, hlavně ty černé chapadla mne malém roztrhli, ale po pár minutach jsme už stáli u dveří do poslední místnosti věže. Takové krásné komnaty cestou. A my ani do jedné nevešli...: (. Vyvolávání Kostlivců, ghůlů, golemů, vyšších nemrtvých. Ach jo, co s toudle družinkou.) Dealgan konečně rozrazil dveře do místnosti a co nevidíme. Dva golemy(kostěný s mečem a masovy s pěstma), mého kámoše upíra, uprostřed místnosti v oktagramu zavřeného hlavního Leeche ze kterého se stala jakási hnusná potvora tvořená broukama, ale hlavně v místnosti na kameném kvádru leží děda a na dalším Korinův minotauří meč. Korin chtěl nejdříve zmasit upíra, jenže zjistil, že ten je chráněn aurou proti životu. Já seslal prozměnu auru proti nemrtvým (ó děkuji mocna Wee Jeas) a tak začala lehce patová situace. Leech koukal ze zářícího oktagramu, Golemove na nás nemohli, upír se smál a jen Dealgan lítal kolem jak pominutej a likvidoval hadičky vedouci z dědečka do oktagramu. Tím ovšem narušil jeho soudrznost. To jediné, co stálo mezi námi a Leechem začalo slábnout. Dokonce se přidal i Korin, který začal na dálku šípy ničit bariéru kolem svého meče. Upir ovšem přebral iniciativu a snažil se i kouzlit. Flame strike, chechtot, harm harm, destrukci, ale kupodivu na nás nic nefungovalo. Žabař. Chvíli došlo také k víměně názorů ručně, protože na nej kupodivu moje aura nepůsobila. Nakonec ale byl presvědčen silou našich argumentů a utekl. Stejne tak i Kostěnej golem. Korin dokonce zavolal obušku z pytle ven a měl už v ruce svůj meč. Nebylo ho ale na koho použít. Jen bariera držící Leeche neustále slábla a tak Dealgan popadl s Alienor a Janem dedu, já s Korinem rychle vybrali jedinou truhlu v místnosti (něco mne polechtalo když jsem ji otvíral, ale asi ta past byla dosti slabá). Po sebrání tří pytlů jsme se dali na šíleny úprk, ktery končil sražením kostlivce z hradeb a následným mým a Janovím seskočením. Zbytek zlevitoval, zplynatěl a vůbec dopadl měkčeji než já. Celou akci pak završil teleport do Laftyru a k Pařezovi. Ten byl rád, že jsme dědu zachránili. Hlavně ten dráček začal skákat kolem a samou radostí se začali věci kolem něj proměňovat. Naštěstí se rychle zklidnil a děda byl odevzdan klerikům. Byl v příšerným stavu. Dealgan sice jako první na něj zkoušel Heal, ale ten na návrat od vysátí fyzických a částečně i psychyckých sil temnou magií nestačil. Děda se bude zotavovat alespoň pár měsíců. Už teď ale začíná komunikovat. Jen je příšerně zesláblý. Pařez si vzal dovolenou a bude o něj pečovat v jeho domečku. A my byli pozváni aspoň na jídlo hned zitra. Jedinou věcí která mi trochu kazí radost je, že jsme zapomněli na Denga, který je zavřenej dole v podzemí a likviduje kostlivce. Asi pro něj budem muset zajít. Uvidime......
Po půl hodině od doby kdy naši hrdinové dorazili do Laftyru za nimi přišel i Deng. Vykládal něco o hodném člověku, který se rozhodl uklidit hrad a tím pádem nadobro zlikvidovat skládající se kostlivce. Vzhledem k tomu že nahoře ještě nebylo uklizeno poslal Denga pryč magicky a ten se objevil před branami Laftyru. (kdo mohl vymyslet takovou blbou pohádku, říkala si asi celá družinka).

Bárdské zprávy

Po několika měsících se opět ohlásil král jižních zemí ovládaných Azuzilem. Spolu s armádami mořských národů vtrhnul na své uzemí a začal ničit nemrtvé a skřetí armády Azuzila. Na jižní země zaútočilo i několik dobrodruhů u Anhorského impéria a rozhodl se je podpořit i král Jan. Za tři dny sebral svoje voje a nechal se přepravit trpasličí železnicí přímo do bívalého hlavního města. Zemi v jeho nepřítomnosti řídí Cyrikův kněz Alamír. Vše ostatní zůstáva stále stejné i každoroční bárdská soutěž o zlatou loutnu, která se bude konat v hlavním městě Mezivodí. Jsou přihlášeni všichni nejlepší bárdí našeho království a dokonce i několik zahraničních hostů.

20.12.2004 píše Deng PJ Plž


bed u děduli proběhl normalně, opět jsem dostal za úkol hlídat Jana. Ještě z nalezených pokladů jsem dostal plášť a koupili mi rukavice. Asi si o mě myslí že jsem uplně blbej a že si neumím vybavení kupovat sám. Od děduli jsme ještě dostali zlatou destičku a nějakej papír se šiframa k labyrintu kde pařez získal svoji ruku. Na tom papíře kromě znaku Glitergolda a nápisu Já sem Glitterdust nejjasnější z bohů nebylo nic zajímavého. Zašifrováno to bylo pomocí morzeovy trpasličí abecedy tak že třeba S a Z byla jedna čárka, C a D jedna tečka, B dvě tečky H třičárky a podobně. Následovalo poměrně klidné období kdy jsme lítali mezi těma hnusnýma trpaslíkama co je můj mist ještě toleruje a hradem dobrodruhů. Od těch mrňavejch neřádů jsme dostali i úkol a to najít nějakej kus klacku nazývající se toporem k Moradrinově sekeře. První stopa nás zavedla ke Goblinmortu bývalemu hradu rytíře Dealgana, který jej ale prodal a zradil svého krále kterému měl věrně sloužit, jak jsem se dozvěděl v hradě dobrodruhů. Opět se ukázalo naprosto nevhodné chování když se můj pán s rytířem Dealganem začali bavit s nějakým dřevorubcem jako rovný s rovným. Vrchol toho byl rozhovor s dvouma hejskama co si o sobě myslí že jsou dobrodruzi, kteří z neznalosti koho mají před sebou začali mého mistra prince Korina právoplatného dědice trůnu Severního království a chrabrého rytíře Dealgana který se nebojácně vzepřel uzurpátorovi králi Janovi pomlouvat. Už jsem se chtěl na ně obořit aby poklekli když mluví se svým princem a chovali se k němu s patřičnou úctou, ale můj mist mě zavolal mimo lokál a nedovoli mi zjednat pořádek. Po dalších několika kouzlech a návštěvě hradu dobrodruhů jsme zjistili, že Severní trpasličí království se nacházelo asi 150 mil severně od Goblinmortu. Opět pomocí magie mého mistra jsme tyto vzdálenosti překonali a brzy jsme dorazili k branám trpaslíků. Tadle jejich velká jeskyně byla vybita nějakým Cherasem, rohatým hadem, kterého chtěla ulovit jedna družinka. Před branou ještě byl bazilišek ale toho jsme neměli tu čest potkat. Hned v prvním patře byli tře ogři které bych osobně hned pozabíjel ale opět mi to nebylo dopřáno a tak jsme jen přivolali výtah, který ti ogři tahali a sjeli postupně do několika pater tédle škaredé trpasličí hrobky. Zbytek družinky se rozplýval nad nalezenou rudou a podobnýma maličkostma. Následovala domluva s družinkou chytající Cherase, ze které můj mistr a další podřadní členové naší družiny znali nějakou zlodějku Arianu a clerika Ketila. Následoval nudný průzkum, jak já nemám rád tudle nebojovou práci, oživení jednoho trpaslíka Drumem v podobě kostlivce a předání mu nějakého ledového kamene. Několik návštěv v hradu dobrodruhů pro kouzla a odteleportování nalezených střibrných ingotů. Výslech několika mrtvých trpaslíků pomocí donesených kouzel a otevření pokladnice plné pokladů ze které jen můj podíl, částka pro ubohého sloužícího, činil 13 tis, takže doufám že mému mistru připadlo podle práva minimálně dvojnásobek této částky. Do pokladnice jsme se dostali pomocí bystého rytíře Dealgana který bravůrně vyluštil vztupní heslo. Po vybrání pokladnice bylo rozhodnuto se pokusit dostat Cherase do pasti a vysloužit si tak dalších 10 tis. Po Drumovi šel a nemusel se pobízet ale ten srababa trpaslík před ním raději zdrhnul. Až zásah chrabrého rytíře Dealgana pomohl a Cherase jsme nalákali do pasti o které jsme ale později zjistili že je naprosto neúčinná. Ale přišli jsme na to že se s námi, nebo lépe řečeno s elfounem Dealganem i když podle práva by tato čest měla náležet mému mistrovi, může normálně bavit. Cheras po nás chtěl onen Drumův ledový kámen. Drum ho sice odmíl vydat ale nakonec byl přesvědčen silnějšími argumenty. Asi se zalekl že kdyby neuposlech rozkaz tak bych ho zabil. Za to nás Cheras odměnil každého magickou věcí i když mě by tato čest patřit neměla jako pouhému poddanému. Po krátké rozmluvě s konkurenční družinkou jsme se opět pomocí přesilné magie mého mistra vrátili k těm nemožným trpaslíkům.


Co se dělo dále u trpaslíků

Za několik dní k nám přišel trpaslík ohlásil se jako vůdce klanu Dračího srdce a chtěl mluvit s Drumem. Tomu potom pověděl že je ochoten se svým skromným klanem čítajícím asi pouhých 500 trpaslíků, přesídlit do severních držav ale má to několik háčků. První je že musí být proveden průzkum to znamená bezpečně dopravit tam a zpět 20 trpasličích průzkumníků aby zjistili co je potřeba vzít sebou a pod. Druhý následný problém je bezpečně přepravit celí jeho klan 500 trpaslíků do porstor Severního trpasličího království. K tomu patří i legální přechod přez severní království stvrzený buď králem Janem nebo jeho zástupcem Cyrikovým knězem Alamirem. Třetí podmínka je že hlavní bůh bude i nadále Moradrin a nikdo nebude nikoho nutit konvertovat je nějak násilím na jinou víru. Čtvrtá podmínka je že se nikdy nebudou trpaslíci účastnit válek mimo své podzemní království. A poslední pátá že se Drum, jakožto král budoucího Severního trpasličího království, ožení s dcerou jednoho z trpasličích vůdců s trpaslicí Grunhyldou a zabezpečí tak pokračování svého rodu.

Bárdské zprávy

U Mezivodí bylo již započato se stavbou pódia a stanového městečka na nadcházející bárdskou soutěž o zlatou loutnu. Na soutěž se přihlásil i takový velikán jako je třeba bárd Fardas výtěz několika minulých ročníků. Od jeho největšího ryvala Zlatoslava jsme se dozvěděli že letos ale nevyhraje a ani nezkončí na některém z předních míst. Přý Fardasovi odchází hlas z věčného vyřvávání po hospodách jak se také zmínil Zlatoslav. Vzhledem k panujícímu napětí v zemi a možným útokům ať už ze strany prince Korina nebo Azuzilových špehů propůjčil Alamir nynější zprávce země svou elitní jednotku na ochranu soutěže. Rudá garda bude ve dne v noci bdíd aby se tato soutěž nezměnila v krvavou lázeň. Další znepokojivé zprávy došli z blízkého okolí. V Hradbově prý byla nalezena kráva s prokousnutým hrdlem. Místní kněz jasně poznal stopu po upírovi. Návíc bylo na několika místech spatřeno přízračné šestispřeží které táhlo rovněž přízračný pohřební vůz s rakví.

9.1.2005 píše Deng PJ Plž ale chvilkama i Wroclav a Ondra II.


va dny po úplňku se konala ta Drumova maškaráda. Nechápu proč ti trhlí trpaslíci si vybrali zrovna Druma a neudělali králem mého pána ale ta trpaslice ta byla pěkně ošklivá (asi jako Drum). Ale říká se vrána k vráně sedá a pokud jsou všichni trpaslíci jako Drum tak se divím že ještě nevymřeli. Třetího dne po úplňku jsme se vydali opět pomocí magie někam na jih do pouště. Celkově nevím co si od té cesty slibovali protože jsme jen dva dny cestovali podivnými způsoby rozpálenou pouští a pak jsme se vrátili opět k nám na sever. Ještě večer čtvrtého dne jsme se přemístili k jednomu chrámu asi 50 mil od Mezivodí najali si koně a až do večera jeli směrem k hlavnímu městu. Cestou se nic zajímavého nestalo jen nějakého šlechtice, budiž mu země lehká, těsně před námi zastřelili goblini ale ti nepřežili Korinův blesk. Drum s princem korinem ještě něco prováděli s mrtvolou a my jsme mezi tím dorazili do hospody kde jsme nocovali. Tam jsme si také vyslechli docela zajimavý příběh o vesničce Vysoké míto kde s příchodem Cyrikova kněze začali menší potíže jako například že umřel místní pán, někdo zastřelil souseda a ten si to klidně druhý den vykračoval k hospodě ale choval se nějak divně a podobné nesmysli (kdo by věřil nějakému žebrákovi). Další den ráno jsme se dostavili do stanového městečka u Mezivodí kde se měla konat ona bárdská soutěž. Alienor již byla zapsána asi se sem dostala pomocí magie mého mistra Korina. Ještě se zapsala nějaká hnusná víla, mor na všechnu tudle chamraď, a mohlo se začít. To ale trošku překazil nájezd bárdích duchů. Ve vzniklé panice byl prý zabit i Alamir a jeho doprovod jeden bezejmený kněz jeden duchovatý Ugh. Mě ale opět z největší zábavi ničení duchů odvolali asi v to měl částečně prsty i můj mistr, ale mě přece nepřísluší krtizovat činy velkých. Po nějaké době se začalo se soutěží. Nechápu lidi co na tom uměleckém skřehotání vidí. Na prezentaci se opět dostavili i duchové ale tentokráte byli rozmetáni i s pódiem. Soutěž zahájil Alamir a vedle něj stála aji ta obluda Ugh takže asi je nezabili. Druhý den byla samotná soutěž. Jedno kvílení přez druhé, hospodské písně zní rozhodně mnohem lépe než todle umělecké kvílení. Mezi tím prý uvěznili Jana ale co je na tom pravdy to nevím ale říkal to i můj pán tak to pravda bude. Nakonec byla opět legrace. Jeden ze spěváků se ukázal býti démonem. Prozradil se až po té co na něj ta mrňavá víla naházela pár kouzel. Oba dva byli diskvalifikováni a démon byl nakonec i zabit. Ztráty na civilistech se při takovýchto úkolech nepočítají, takže jen podotknu že byly přiměřené davu který tam byl. Následně se tam opět objevili duši a celé stanové městečko bylo vyklizeno a už nikdo neměl sílu něco nebo někoho likvidovat. Bylo ale spoň vidět že nemají žádnou disciplínu, protože toto by se u nás mnichů stát nemohlo. Třetí den si Alienor vyzvedla zlatou loutnu a přivedla Jana, ja jsem řikal že je to blbost s tím vězněním jen se zase někde toulal.

Zpráva od Jana:
-------------------------
No nakonec ten Ugh neni až zas takovej ***** jak jsem si myslel.
Představte si to, že mě ani neprohledal a dokonce mi nechal i ty Korinovy kouzelny boty!!! Ju chuu!!!

Takže teď smutné zpravy :

Přišel jsem o:
SVOU kouzelnou Brigantinu (už druhou, kterou mi "zabavili" Cyrikovci!) - ješte si necham zabavit tak cca 3 další a pak si to půjdu vyzvednout, prodám to a koupím si nějaké lepší brnění
SVOU kuši - byl to sice MW, ale jinak byla docela obyčejná a kromě toho jsem ji chtěl stejně prodat (koupim si totiž lepší! - jednoruční kuši!!)
Dále bych řekl, že jsem, resp. možna i že jsme přišli o nějaké jedy -pár drobností, to ani nestoji za řeč, maličkosti, "SAKRAAA JÁ TOHO UGHA ZABIJUUUUUU!!!!!" Vecnův jed, jed Medůzy, kobří jed, stopař, arzen, modrý bramborniček, jed obří vosy, olej taggit

A teď POZOR, prosím VŠICHNI dávejte POZOR!!

Co bylo "zcyrikováno" z našich společných věcí:

350 Zl ze společné pokladny - to bych ještě rozchodil ...
svitek neviditelnost a neslysitelnost - vicemeně můj, ale rád bych ho býval poskytl i ostatním
svitek Antimagic Field - to asi dost nas*** kouzelníky! - tak ten už taky nemám(e), no co se dá dělat
Ale co mě osobně se** nejvíc to je mast HEAL (cca 700 Zl) a prach+mast, či co to je, na RAISE DEAD (cca 1500 Zl)

Takže jsme přišli o MOOOC tisic Zl (asi 7 tis)

Jediné co mě těší, že mi nenašli moje pakliče a že mi nechali ty tak draze zaplacený boty!
... a taky to, že ta healovaci mast a raise dead bylo koupeno za Ughovy peníze
Jo a taky mi zcyrikoval těch 560 St (= 56 Zl), které jsem si tak poctivě vydělal na tržišti!! Okradá poctivé lidi ***** jeden!! Jeden si ani poctivou práci nemůže vydělat!! - hnusní Cyrikovci !

Bárdské zprávy

Konala se bárdská soutěž ale díky proradnost prince Korina skončila fiaskem. Největší bárd Fardas byl vyřazen už v prvním kole nějakým Dainaem, démonem jak se později ukázalo. Tuto prohru psychycky neunesl a se slovy že raději bude dobrý dobrodruh než špatný bárd se vydal na jih připojit se ke družině krále Jana. Podobně se vedlo i Zlatoslavovi který se teď schovává na neznámém místě. Cenu nakonec vyhrála bárdka Alienor, které byla i předána zlatá loutna mistra Widmeria. Zárověň byla ale upozorněna, že bude li ještě někdy doprovázena princem Korinem a jeho bandou hrdlořezů bude bez meškání zničena. Tyto informace nám poskytl velitel Cyrikovi rudé gardy a bývalí člen družiny prince Korina půlork Ugh. Já dobře znám ty vyvrhele a vím čeho jsou schopni, řekl nám ještě onen půlork. Na soutěži jistě můžou za bárdí duchy kteřé jsem spolu s nimi vyháněl ze Seveza a tím na ně získali i kontakt. Ne zcela neviná je jistě i ona vílá, která ale nakonec odhalila onoho démona. Ten jako jediný nepatřil do intrik Korina ale buď Azuzila nebo Vilkaty. Další skutečnosti se stále vyšetřují. Na bojišti se objevil i nějaký mnich s duhovými rukavicemi, který hrdině honil duchy. Alamir se i jemu rozhodl udělit alespoň finanční odměnu za statečnost, ale tento hrdina již nebyl k nalezení. Další nepotvrzenou zprávou je že trpaslíci budují nebo obsadili starší trpaslicí království někde na severu. Prý že do tohoto sídla přešlo několik tisíc trpaslíků. Jejich přítomnost ale nikde nebyla zaznamenána což svědčí o trestuhodné nedbalosti Cyrikovi tajné služby. Další co se Cyrirovím kněžím vytýká je nezvládnutí ochrany bárdské soutěže.

16.1.2005 píše Deng PJ Plž ale chvilkama i Wroclav


hned po té, co jsme se opět setkali s Janem nás můj mistr přesunul nejprve do hradu dobrodruhů a následně k těm malinkejm hnusnejm trpaslíkům. Druhý den ráno začal můj mistr provádět nějaký plán s nějakou pyramidou a nechápu proč si nevzal na pomoc mne ale rači se spřáhl s tím pidimužíkem Drumem. První pokus asi skončil nezdarem protože Drum se k nám přesunul i s několikasty litry slané vody a po chvíli se objevil i princ Korin. Ostatním se ale nechtělo nečině čekat a proto se nechali magicky dopravit ke svatyni Fharlanga a od tam se chtěli vydat na Wamberg. Já poněvadž mě můj pán na nic nepotřeboval jsem se přidal k ostatním. Cesta probíhala v poklidu a druhý den večer jsme stanuli před vesnicí. V tom se ale za námi ozval dusod kopit. Všichni jsme se tradičně schovali ale nakonec jsme zjistili že je to pouze princ korin s tím vousatcem Drumem, i když trpaslíka s bílíma vousama a dredy jsem ještě neviděl. U hospody nás uvítali jak se patří na pány takže jsem ani neměl výhrady i hostinský se k mému pánovi choval s úctou která mu právem náleží. V hospodě nebylo moc lidí jen jeden ošumtělí bárd nějakej Skřehotal se kterým se začala bavit Alienor. Ještě přišel i Cyrikův kněz Tobijáš který zde každý den jí a kterého se Dealgan snažil marně vyprovokovat. Až prohlídka vesnice přinesla trošku zajimavější události. Když si chtěl Jan popovídat s pohůnkem tak ten náhle uprostřed věty zařval a padl na zem mrtev, asi se něčeho lekl. A já se mu nedivím když se podívám na Jana. Celou noc jsme potom Jana už nezahlédli. Buď zpytoval svědomí že zabil neviného člověka, taková blbost, nebo někde zase rejdil po vesnici a hledal co ukrást. Ráno ještě Alienor vyzpovídala hrobníka a hurá na Wamberg. Tam se nám jako obvykle Jan ztratil, ne že by to bylo už tradycí. Poprvé nás nepřijali zrovna vlídně a finta s bárdským vyztoupením nějak nezabrala. Až pohrůžky a několik slov o přepadu před několika dny nám otevřeli dveře. Hned od počátku nám byl ale onen sluha podezřelí. Přece jen ne každý obyčejný sloužící září magií jako menší vatra. Setkali jsme se i s hradním pánem, který se k mému mistru choval značně povíšeně a proto jsem ho jemně upozornil s kým má tu čest. Ihned změnil jednání a byl mnohem příjemnější. Dealgan s Drumem si šli prohlédnout ještě mrtvolu někdejšího pána hradu ale jinak se nic moc nedělo. Jen Drum ještě zašel do kuchyně odkud se začali ozývat zvuky boje a jekot místní kuchařky. Potom se tam šel podívat zprávce hradu a nakonec i onen rytíř s kudlou pod krkem. Tu kudlu držel princ Korin a nepovažuji to za příliš rytířské jednání zajmout hostitele, ale princ je princ ten může vše. V kuchyni jsem viděl že na zemi leží jeden goblin, tři strážní jsou mírně pošramocení a Drum je právě svazoval. Zprávce se prý magicky zdejchl a asi neměl uplně čisté svědomí. Celé nádvoří tohodle hrátku totiž bylo rozkopané, asi něco hledali. Potom ještě Drum přitáhl Skřehotala a následně Drum s Dealganem a princem Korinem rychle opustili hrad a namířili si to do hospody. Tam, co jsem viděl z okna si Korin magicky nějakým zeleným paprskem označkoval hosinského s hostinskou což zvedlo bouři nevole v celé vesnici. A následně jako neviditelný drak odletěl někam na sever. Já jsem mezi tím jen pozotvíral okna aby bylo lépe vidět na dvůr Alienor vyslíchala rytíře a Jan? Ten se opět ztratil asi šel prohledávat hrad.

Trpasličí novinky aneb zápis z vyšetřování.

Dne 6. září ráno tohoto roku byla nalezena lidská objeť v nově budovaném chrámu bohyně smrti. Zatím existuje několik hypotéz které bude nutno prověřit. První možnost je uctívání temných bohů přímo králem severního království Drumem, který je proslulí svoji dřívější spolupací s těmito bohy. Druhá je že to bez jeho vědomí uděla kněz Mrgus, který se jen vydává za kněze bohyně smrti aby mohl býti blíže temným bohům. Této variantě nasvědčuje i většina zatím nalezených důkazů i když Mrgus stále tvrdí že je nevinen. Třetí varianta je že to byla nastražená past, ale to by onen pachatel musel proniknout doprostřed střeženého trpasličího města což je málo pravděpodobné.

Bárdské zprávy.

Existuje již několikero verzí o tom co se vlastně stalo na bárdské soutěži. Jedna z nich dává celý inciden ze vinu tomu nezdárníkovi Korinovi. Jiná vše svaluje na Nerullovce a popírá a vyvrací jakoukoliv učast prince Korina. Třetí dokonce trdí že to celé způsobil Alamír aby se mohl zbavit několika nepotřebných lidí. Podle čtvrté nejméně prvděpodobné verze za vše může opilí Cyrikův kněz, který se místo aby ducha zneškodnil s ním vsadil že něco takového nedokáže a on to dokázal. Faktem ovšem zůstává že doteď je stanové městečko postavené kvůli soutěži v moci bárdských duchů. A teď již k veselejším zprávám, Nerullovci na jihu země byli uspěšně zatlačeni zpět do Nekropole. A výprava krále Jana se již obrátila na cestu zpět na sever. Upír z Hradbova si vyžádal další objeť byla ji místní děvečka Lidka, kněz opět potvrdil stopy po upířích zubech. Byl zavražděn mist magických věd Widmérius. S největší pravděpodobností to uděla některý z jeho učňů, protože ani jeden z těch tří není k nalezení, ale usilovně se ponich pátrá. Navíc se z jeho magických zbírek ztratilo několik předmětů například koule nedetekovatelnosti, Ónixová dýka smrti a další. Je 6. září, 10. den po úplňku.

Zpráva o postupu oprav v Severním trpasličím království.

Psáno 5.září. Zatím se nám podařilo opravit železnici v severní štole a vše je připraveno na těžení. Vysoká pec je funkční pouze jedna ze šesti na dalších se dosud pracuje. Ve městě byl provyzorně otevřen Moradrinův chrám a byla zpřístupněna další část obytných prostor. Již pouze 100 trpaslíků čeká na přidělení obydlí které jim nespadne na hlavu. Na pohon výtahu byl z jižního království dopraven kamený golem takže i jeho chod je v tuto chvíli plně zajištěn. Byly připraveny návrhy na zprovoznění elektrolyzeru a také se pracuje na archytektonickém návrhu celého města. Kompletní geologický průzkum ještě schází ve všech jižních šachtách. Byl nalezen původní plán nového vchodu a architekti ho v tuto chvíli studují a přepracovávají. Bylo hlášeno první neštěstí ale norodil se i první trpaslík který má místo původu Severní trpasličí království.

23.1.2005 píše Deng PJ Plž ale chvilkama i Wroclav ( v zavorce jsou věci které Deng nemůže vědět ale přesto stojí za zaznamenání)


o příletu na bývalé gobliní tábořiště můj mist pronesl znovu lokační kouzlo a Dealgan prohál 100 zl. Vsadil se totiž že onen goblin již nebude nikde v okolí a on byl zkovával se asi 110m od místa kde byly. Dealgan se vydal po jeho stopách a vbrzku ho objevil, hlavně podle kouzla co ta bestie poslala proti němu, jinak si myslim že Dealgan seve schopnosti pouze předstírá. Následné povídání skončlo goblinovou smrtí, naběhl sám Dealganovi na meč, ale dobře mu tak já bych tudle chamraď vybyl celou a vůbec bych se s nima nepáral. Mezi tím odjela Alienor se Skřehotalem do hlavního sídla bárdů aby pokračovali na dalších baladách, zvláště o chrabrosti mého pána. Já jsem si dal jídlo co nám chystali. Mělo sice nějakou divnou příchuť, Eliška tvrdila že jsou to nějaké bylyny co tam sypali ti zmetci ale jinak bylo dobré. Z vesnice za námi přišel ještě nějaký bojovník a vypadal na správného chlapíka. A Jan ten se už klasicky ztratil. Nějakej chlápek ještě přišel za Drumem asi kvůli tomu tetování Erythnula co měl na ruce. Drum si raději usekl ruku, měl si rovnou useknout hlavu, a potom šel na schůzku. Po návratu z hospody nás Jan zavedl za místním golemem počmáraným runama a ještě do věže kde, byla zazděná místnost, ale co obstojí před kouzli mého mistra? Nic a tak ani zazděný vchod nebyl nadále zazděný. V místnosti bylo jen černým suknem zahalené zrcadlo které nějak nefungovalo. Při jeho prohlídce se opět ztratil Jan. Následoval vyslech zajatců, škoda že se nedostalo na mučení, následovala spolupráce s tou sebrankou, jak já je za tohle nemám rád, několika násobná návštěva u zrcadla, dělají jak kdyby bylo bůh ví jak magické, znovu nalezení Jana a jinak se až do večer nic moc nedělo. Až na pokus o odpastění magické knihy ktrerý skončil expozí a velkým ohnivým elementálem, ale zásah mého mistra ho bravůrně zneškodnil. Jan, Dealgan a ten bojovník šli ochutnávat víno do místních sklépů. Princ Korin šel spát do svého magického zámku, jako vždy nejrozumnější řešení. A Drum proměněný v draka rozrýval nádvoří hradu. Já jakožto jediný sloužící nepočítaje ty všivé gobliny jsem se staral o kochyni. Po setmění se Drum drak vypařil i se zrcadlem, které kvůli němu jsem já s mím pánem vynesl na nádvoří. Asi kolem desáté večer se začali ozývat ze sklepa zvuky boje. Podle vyprávění se tam objevil nějakel duch, potom se rozdělil na dva a dělil se dělil až na několi set asi. Já jakožto pravý a jediný hrdina, možná ještě onen válečník by přicházel v úvahu, jsem se na ně vrhnul a zahnal je. Vynesli jsme ožraleho hobyta, tydle národy nic nevydží dívím se že vůbec ještě existují, a hodili ho do magického zámku prince Korina. K mému uspokojoní jsme následně zjistili že duši řádili dál a všichni gobliní to nerozchodili. Nakonec jsme se stáhli do magického zámku a tam přečkali noc. Ráno jsme se setkali s Drumem drakem který něco vykládal o spoustě duchů a že na ně zavolal, proto asi byla vesnice po celý den úplně vylidněná. Potom se ještě připlížil další chlápek k bráně ale po té co na něj havran promluvil začal zdrhat a následé potkání s drakem už nerozchodil (Drum se mu sice snažil dát umělé dýchání a první pomoc ale nějak to zvoral a spíše ho ještě rozdupl). Další věc byla že jsme se šli podívat do hrobky rytíře Bořivoje Berendějce. Tam byl na zemi nakreslen pentagram a v okolí bylo několik černých svic. Asi ho někdo přivedl k životu jako nemrtvého. Dealgan s Janem prohledávali okolí kvůli stopám já jsem vařil snídani a Drum drak se snažil ocasem vytáhnout golema ze sklepa. Nakonec se mu to podařilo ale poněkud při tom sklep spadnul a ta budova nad ním už toho taky moc nesnese. Dealgan s Janem přitáhli nějakých chlápka a po té co do něj nalili Korinů protijed ho začali vyslíchat. Drum drak mezi tím odletěl i s golemem. Při výslechu jsme zjistili že utekl z goblinského vězení které leží asi 20 mil na víchod. Mezi tím nad vesnicí dvakrát zakroužil drak Drum a snesl se přímo na návoří, kde se proměnil opět v trpaslíka. Následoval pouze přesun ke vchodu do podzemí.

Bárdské zprávy.

Pooooooommmmmmoooooooooccccc drááááák. Tato věta se objevuje čím dál tím častěji. Byl vyděn další exemplář který vyplenil vesnici Vysoké míto mistr Alamir okamžitě přislíbyl pomoc a přikázal svým jednotkám celou záležitost vyšetřit. Tato obluda byla viděna i v jiných místech například u chrámu Fahrlanga, boha cest. Dokoce se spekupuje že pracuje pro nějakého kouzelníka protože byl viděn jak přenáší hliněného golema. Další zprávy jsou už trošku veselejší. Vrátila se výprava z jižního království která byla skvostně přivítána po výtězné bytvě před nekropolí. Jen král Jan a rýtíř Damarcel se poněkud zdrželi ale jistě se brzy objeví. A teď opět k drakovi bylo vypsáno hned několik odměn a to za přímé zabytí draka 50 tis zlatých, nebo za nalezení kouzelné zbroje jménem zabyják draků 20 tis zl. A byla zvíšena i odměna na prince korina protože se věří že v tom má určitě prsty on. Mezi lidem se ale šeptá, že Alamír zvedá odměny na Korina hlavně proto aby zakryl svoji vlastní neschopnost, a že na slibované odměny ani nemá peníze. Prý že dokonce byl viděn kněz jak vyjednává s bárdskými duchy co stále ještě řádí ve stanovém městečku poblíž Mezivodí, což je u boha míru a lásky věc poněkud podivná. Dokonce se spekuluje o existenci nějakých tajných chrámů boha Cyrika jak ho ještě neznáme a o lidských obětech. Je 7. září odpoledne, 11. den po úplňku.

30.1.2005 píše Deng PJ Plž.


lfoun Dealgan a pidimužík hobyt Jan začali hledat stopy. Zcela neočekávaně našli pouze stopu těch dvou uprchlíků. Usoudili tedy že tady bude docela bezpečno. Jan se jako první spustil po laně do díry v zemi, která měla být vchodem do podzemí. Hned za ním elegantně sjel po laně i Dealgan, skoro Janovi na hlavu. Následoval můj mistr Korin, trpoš Drum, Alienor a moje maličkost. V jednu chvíli jsem slyšel ze předu zvuky boje a později jsem se dozvěděl, že Jan potkal kostlivce, udělal v chodbě dvěstopy široké svůj obvyklí manévr, skočil dozadu. Dealgan si toho naštěstí všiml a hobita přeskočil. Horší už to bylo s Korinem ten o něj málem zakopl ale setrvačností ještě zatlačil do Dealgana a ten nebohého kostlivce přišpendlil ke stěně, určitě pouze díky mému mistrovi se tento manévr podařil. V maličké místnůstce byla ještě voskem zalitá truhla ale tu si nikdo netroufnul otevřít a tak se šlo dál až ke dveřím. U nich se chvíli dohadovali jestli je mají otevřít nebo nejdříve provrtat malou dírku aby se podívali co je za nimi. Po chvilce kdy se Jan snažil o vrtání došla Dealganovi trpělivost, otevřel dveře a vletěl dovnitř. Trošku překvapení bylo těch padesát neozbrojených goblinů kteří byly v místnosti za dveřmi. Dealgan raději zbaběle někam zmizel, Jan podmazal asi deset goblinů nějakým kouzlem takže se váleli v nějakém oleji, Korin se posiloval a Alienor začala střílet. Potom to šlo už ráz na ráz. Dealgan neutekl úplně ale pouze se přesunul o kus dále kde na něj zaútočili dva již ozbrojení goblini, Korin s Drumem se vřítili do místnosti a Alienor zastřelila jednoho z goblinů. Jaké to bylo překvapení když se proměnil ve vesničana. Další co se stalo tak v celé místnosti začal páchnout nějakej oblak. Podle zvuků Drum a Korin se začali probíjet nebohými vesničany, pouze je ale omračovali, k Dealganovi. Po chvíli přibyla další nepřijemnost čtyřruký hliněný golem se spoustou run. Mezi tím co jsem já s Janem domlacovali zbytek vesničanů, Dealgan s Korinem trošku osekávali golema a Drum šel po kouzelníkovi co mu zlikvidoval nějáká ty kouzla. Kromě toho že tam potkal několik goblinů tak ho napadl i jeden elegán v černém. Podle úsměvu, bledší pleti a toho že nešel vidět v Korinově zrcadlovém štítě soudím, že to byl upír. Upír se následně pokoušel zaútočit i na Korina, ale to se mu nějak nepovedlo, na druhou stranu ani Korinova dezitegrace nezasáhla svůj cíl ale pouze stěnu vedle a otevřela tak další chodbu do místnosti. Za dalších pár okamžiků se k nám do místnosti přesunul obláček mlhy, z něj se stal upír a opět i s tmou. Podařilo se mu ovládnout Dealgana, který začal zabíjet vesničany. Zkoušel to i na mě a Alienor ale to se mu nějak nepovedlo. Následně raději utekl. Můj mistr se vidal za ním a skoro se mu ho podařilo zničit, ale pouze skoro. Dealgan ale mazi tím ještě zaútočil na mého mistra. Já jsem ho také mírně zranil. A nakonec jsem ho přenechal Drumovi, který mezi tím dodělal golema. Přece se nebudu plést do souboje navíc tak pěkného jako je elfouna s trpošem. Škoda jen že vyhrál trpaslík. Dealgan zmizel neznámo kam. Následovaa nudná činost svazování vesničanů a jejich teleportace do trpasličího království, otvírání truhly, kde bylo pouze jídlo voda lopaty a léčivý lektvar. A jinak nic dalšího. Hold pokračování příště.

Bárdské zprávy.

Jediná zpráva která stojí za zmínku je že neznámí pisatel napsal povedenou baladu na motivy bárdské soutěže.
Je 7. září odpoledne asi o půl hodiny později než v předešlích zprávách, 11. den po úplňku.

13.2.2005 píše Deng PJ Plž.(V zárce jsou opět věci o kterých Deng nic neví)


o osmi hodinách strávených v né příliš pěkném trpajzličím království byla přece jen trošku zábava ve formě přepočítávání upálených vesničanů. Trpaslíci sice tvrdili že to nebyli oni a Korin jim asi věřil ale mě rozhodně oklamat nemohli. Na snídani jsme se téměř všichni stavili v hradu dobrodruhů kde jsme se dozvěděli že se tady stavil Dealgan nechá nás pozdravovat a že pokračoval dále do efího království. K mé velké radosti s námi nešel Drum prý že si musí něco zařidit u sebe v království, asi šli pjídat ty vesničany. Vybavili jsme se na upíra a kouzlem se přenesli ke vchodu do podzemí. Celé podzemí bylo téměř opuštěné až na jednu údajnou tajnou chodbu kterou mohutně prozkoumával Jan krumpáčem a nakonec ji neotevřel. Můj mist s Alienor zatím pokračovali dále. (Objevili sklípek s menší zásobou sto let starého vína a bavili se tím že je teleportovali do hradu dobrodruhů k pozdějšímu prodeji). V horním patře jsme konečně potkli upíra. Opíral se o bronzové dveře se zlomenou pečetí a cenil na nás své špičáky. Po krátké rozmluvě při které nám velkoryse nabídl spolupráci, měli jsme odpsat jakejsi text z Fahrlangovi krypty, zmizel a dveře za ním se otevřeli. V ledovém větru jsem zahlédl obrys černého pláště a kosi, ale to už Korin nervově nevidržel a všechny nás přenesl na Wamberg. Tam se nic moc nezměnilo. Nevím proč ale půl dne jsme am mohutně přesívali půdů prý že něco hledáme. Já nevím ale znám lepší způsoby jak strávit odpoledne, ta šlechta se už vážně asi nudí když dělají takovéhle věci. Po večeři v hradě dobrodruhů kam jsme se schovali před duchem z Wamberku, se do lokálu vřítil nějakej otrhanec a snažil se přesvědčit lidi aby s ním šli na sever s tím že pro ně má hrdinský úkol. Korin s Alienor si nechali donést jídlo do pokoje a celí večer se v lokále neukázali. Ráno se potom vytratili k Fahrlangum zjistit co ten upír vlastně chtěl. Jan si s oním otrhancem docela rozumněl a začal se s ním chvíli bavit, vrána k vráně vždycky sedá, a potom dokonce přesvědčil mého pána aby se šel podívat do lokálu. Otrhanec opět předvedl svoje vystoupením, že konečně našel onoho vyvoleného co mu pomůže zachránit jeho lid a Korin mu na to skočil. Být já na jeho místě tak ho nechám spráskat co si to dovoluje. Všichni si šli pro věci a Korin nás přenesl i s oním otrhancem na sever. Tam se cvíli všichni koulovali a čekali na onoho othance, šamana místní vesnice, až přijde s kožichy a nějakýma prknama co jim říkal lyže. Být to na mě tak vyvraždím celou tudle hnusnou barbarskou chátru ale mistr je bohužel jiného mínění. Druhý den jsme se dostali k nějakému ledovému hradu kde Jan dělal že nezmrzne ale po návštěvě nádvoří se nedá říct že by mu bylo zrovna teplo. Mluvili o nějaké pubertální mařce ale vzhledem k prostředí jsem moc neposlouchal.

O co vlastně běží:
Před mnoha lety byli dva náčelníci, kteří mezi sebou soupeřili. Ten kdo vynakoná větší hrdinský čin se měl stát jediným vládcem. Kromě již klasickému znepříjemňování těchto úkolů knězem ledového boha, se jednomu z nich podařilo ukrást ledový roh který vlastnil syn ledového boha. Od té doby každý náčelník musí onen roh ukrást když nastupuje do čela vesnice jako důkaz své statečnosti. Problém je v tom že onen polobůh je čím dál tím více naštvaný a stále zvětšuje ochranu onoho rohu. A tak se poslední dobou stalo pravidlem najimat si dobroduhy na ukradení rohu protože by to už žádnej náčelník nezvladl. Dnešní situace je ještě zkomplikována tím že náčelníkův syn před rokem zahynul a jediný potomek který mu zbyl je dcera která neumí vůbec bojovat.

Bárdské zprávy.
Do Wamberku konecne dorazila rudá garda a potvrdila rádení draka, mezi prostým lidem toto vyvolalo zdešení. V hradbove bylo zjišteno že s nejvetší pravdepodobností se stal upír z jednoho místního jinocha. Už byl najat upírobijec aby tuto záležitost vyrešil. Objevilo se nekolik Cyrykovích kneží hovořících s duchy a spekulace o tom že Cyrik není bůh léčení ale smrti. Proti tomu se ostře ohradil Alamír s tím že je to komplot proti jeho osobě a že za tím stojí proradný princ Korin. Začala válka bárdských cechu. Cech z Mezivodí pěje ódy na Cyrika a hanozpěvy na Korina a jeho družinu. Cech pod vedením Skřehotala zase naopak. Dokonce byl vydán zatykač na Skřehotala ale ten se mezi tím ukryl na neznámém místě. Prízračný kočár byl spatřen v okolí Blatné. Dnes je 10.září večer 14 den po úplňku a 14 dnů do dalšího úplňku.

Jak probíhá rozhovor mezi knězem Cyrika a spektrou.
Kolikrát jsem vám říkal, že máte dávat vetší pozor. Nesmíte likvidovat tak okatě. Vzpomeň si, jak to vypada teď ve vesnici Hradbov a jinejch. .....jak tam mizeli lidi a objevovali se nemrtví. A ten váš nápad s vysáváním dobytka sice ušel ale co ted ta děvečka? Sakra. Dávejte prece trochu pozor, kdo má ty lidi furt uklidňovat. Na tady máš ať je na chvíli od vás pokoj (a Cyrykův kněz předal spektře malou peřinku celou od krve)...
Nový svět
  • Nová říše
  • Wroclavův svět

  • Kroniky
  • První díl
  • Vyrovnávací
  • Druhý díl
  • Třetí díl

  • Postavičky
  • Alienor
  • Dealgan
  • Deng
  • Drum
  • Jan
  • Korin
  • Ugh

  • Pravidla
  • Nad 20 Lvl
  • Bestie
  • Hrad dobrodruhů

  • Ostatní
  • Zkušenosti
  • Hlášky z her
  • Nerozluštěné šifry
  • Fotky
  • Mapy
  • Drumova říše

  • Věci
  • Cetky
  • Vecnův poklad

  • Zpět
  • Rolemaster
  • Můj systém
  • Nový svět
  • Scénáře
  • Povídky
  • Uvahy
  • Kniha návštěv